Město Dobruška

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1320 (tzv. Mutinovo narovnání). Město leželo na významné odbočce historické obchodní stezky do Kladska. V 15. století měla Dobruška důležité hospodářské postavení v rámci opočenského panství rodu Trčků z Lípy. Ve městě žila od druhé poloviny 16. století také početná židovská komunita, která sídlila na dnešním Šubertově náměstí (rabínský dům a synagoga). Na městě se také podepsala renesanční přestavba v čele s dochovanou radnicí s věží. V roce 1806 postihl Dobrušku největší požár v její historii a značná část města musela být znovu vystavěna. Další velký požár postihl město v revolučním roce 1866. V době národního obrození se stala Dobruška jedním z nejvýznamnějších obrozeneckých regionálních center (vlastenci František Vladislav Hek, Josef Mnohoslav Roštlapil či Antonín Flesar). Ve druhé polovině 19. století rozkvetl místní průmysl, především textilní a rozvoj také zaznamenala spolková činnost. O vývoj v moderní směřování města se zasadil zejména starosta Josef Archleb. Na počátku 20. století zde byla zavedena železniční trať z Opočna. V úterý 13. července 1926 navštívil město prezident republiky T. G. Masaryk a zapsal se do pamětní knihy města. V letech 1944–1960 bylo město centrem okresu Dobruška.

Cechovní ferule, rychtářská práva a poklad v Příběhu města Dobrušky v expozici Vlastivědného muzea Dobruška Velký požár Dobrušky z roku 1866 zachycený písmákem Aloisem Beerem Vyobrazení Novoměstské ulice s rodným domkem F. V. Heka dle písmáka a kronikáře Aloise Beera z roku 1892