Město Karviná

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. Po pádu Velké Moravy roku 906 zde bylo vybudováno slezské hradiště Čula (dnešní předměstí Steré Město), které se počátkem 11. století stalo významným obchodním střediskem. Po roce 1268 bylo toto středisko českým králem Přemyslem Otakarem II. a slezským knížetem Vladislavem proměněno v město Fryštát. Po roce 1268 však bylo po vojenském vpádu slezského knížete Mečislava vypáleno a přemístěno na dnešní místo, kde dal kníže postavit hrad (zámek Fryštát) jež jeho potomci využívali jako svou rezidenci. Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1282 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie, která zastupovala českého krále ve Slezsku. Město je pravděpodobně místem narození české královny Violy Alžběty a narodil se zde, vyrůstal a vládl a pravděpodobně je zde i pohřben, slezský kníže Kazimír II., ve své době nejmocnější aristokrat ve Slezsku. Jako rezidence slezských knížat, zástupců českých králů, existovalo město od roku 1571, kdy aristokratický rod slezských knížat zde vymřel smrtí knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského. Jeho žena, kněžna Kateřina s dcerou Kateřinou jsou zde pochovány, zatímco kníže Fridrich je pochován v Pardubicích. V 17. století, během 30leté války, bylo město zničeno. Zachovány zde byly jen veřejné budovy, pivovar a zámek spolu s hrstkou měšťanských domů, které jsou připomínkou rezidenčního města. Město se ale pomalu opět rozvíjelo za zdejšího pobytu aristokratických rodů Gaschinů, Taafeeů a především Larisch – Mönnichů. Fryštát, tedy historická Karviná, je dnes chráněnou památkovou zónou.

Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.

Karviná je, alespoň co do počtu obyvatel, největším českým lázeňským městem a nejstarším jodobromovým lázeňským místem Evropy. Léčebné jodobromové prameny jsou ve zdejší oblasti popisované již v druhé polovině 13. století pod názvem Solca, nicméně zkoumány jako léčivé byly až o 600 let později fryštátským lékařem Alojsem Fiedlerem. Po odborném prozkoumání vídeňskou universitou, zde bylo slezským baronem Beesem založeno Lázeňské místo Ráj, později známé jako Lázně Darkov, jehož vlastníkem byl aristokratický rod Larisch – Mönnichů. První lázeňská sezona proběhla roku 1867 a od této chvíle sem putovala zejména rakouská smetánka. Po rozpadu monarchie byly lázně hojně navštěvované umělci, politiky a především sportovci. Během 2. světové války sloužily lázně jako vojenský lazaret německé armády, protože Karviná byla v době války součástí Německé říše, jako město Karwin – Freistadt. V 70. letech 20. století byly lázně rozšířeny o dva výškové bloky rehabilitačního sanatoria a v 80. letech 20. století byly v Klimkovicích postaveny zcela nové budovy sanatoria jako Nový Darkov, ale tato sanatoria dnes fungují jako samostatné lázeňské zařízení. Karviná je díky lázním velice známá především v arabských zemích a je hojně navštěvovaná bohatou arabskou klientelou. V červnu roku 2025 získalo sídlo oficiální status lázeňského města.