Město Město Albrechtice

První písemná zmínka o existenci Albrechtic (Albirchtisdorf) pochází z roku 1377 o dělení opavského knížectví mezi syny významného Přemyslovce Mikuláše II. Opavského. Do roku 1390 tvrz Albrechtice vlastnil Linhart z Rovna. Od roku 1390 do roku 1420 je ve vlastnictví markrabě Jošta. Následně se majitelem panství stal slezský rytířský rod Stošové z Kounic. Od roku 1450 jej vlastnil Jiří Stoš z Kounic, který byl přívržencem Jiřího z Poděbrad. Roku 1474 obléhala Albrechtice vojska Matyáše Korvína, která tvrz následně pobořila jako trest za podporu Jiřího z Poděbrad. V roce 1492 jej vlastnili rod Mrakotů ze Studnic. Adolf Mrakota ze Studnice požádal o povýšení na městečko, král Vladislav Jagellonský vyhověl žádosti a udělil městečku privilegia. Roku 1503 koupil Albrechtice Jan Jiří Sup z Fulštejna. 4. srpna 1563 udělil městu Ferdinand I. Habsburský znak. V roce 1623 byly císařem Ferdinandem II. předány jezuitům. Roku 1716 byly Albrechtice povýšeny na svobodné město. a v roce 1773 došlo povýšení na municipální město. Následně byly vlastněny do zrušení rádu v 18. století Studijního fondem nadačním. V roce 1824 panství odkoupil Karel Traugott Skrbenský z Hříště. V následujícím roce koupili panství opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil. V roce 1837 byla na okraji města byla postavena válcovna plechu, která o 60 let později byla přesunuta do Bohumína. V roce 1945 došlo k odsunu původního německého obyvatelstva.

V roce 2002 byl obci navrácen status města. Město Albrechtice je spolu s Městem Touškov a Městem Libavá jednou ze tří obcí v Česku, které svůj status uvádějí v názvu jako první slovo.

Počet obyvatel celého Města Albrechtic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: