Obec Mladkov

Městys Mladkov (původně Mladkow) byla založena mezi lety 1324-1340 pány Zebínskými z Kyšperka na místě mezi třemi kopci, dnes nazývanými „Hraničák“, „Adamák“, a „Šibeničák“). Tyto tři kopce jsou dodnes ve znaku obce. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1354.

Ve 14. století oblast patřila pánům ze Žampachu. Hrad Žampach Karel IV. dobyl a majetek i s clem Mladkovským daroval Čeňku z Potštejna. Přírodní podmínky místa vymezovaly skromné rozměry středověké lokace. Na jedné straně strmé svahy nad řekou, na druhé straně poměrně široký pás inundačního území podél pravého břehu řeky. Základem obce je drobné náměstí nepravidelného tvaru, protažené podél cesty přicházející z jihu podél Orlice a pokračující strmým údolím potoka do sedla Bystřických hor a do Kladska. Příčná cesta odbočovala z horní části náměstí. Sídlo pravděpodobně těžilo z postavení hornického sídliště a nemělo zemědělský charakter (odkázáno na dovoz potravin). Domy byly v této rané době již poměrně velké, ale neměly zemědělské zázemí. Exponovaná pohraniční poloha byla chráněna opevněným areálem kostela.

Z roku 1513 jsou zmínky i opevněném sídle s hradbami či parkánovým opevněním a příkopem, v dobových dokumentech je nazýváno srubem, zmiňována je existence pivovaru. Srub stál na strmé skále na pravém břehu Orlice, skála ze třech stran spadá do údolí Orlice, pouze ze severní strany navazující na okolní rovinatý terén. Nepatrná terénní vlna v těch místech je snad pozůstatkem tehdejšího opevnění. V 16. století ale došlo ke kolonizaci 10 km východně vzdáleného Králicka, kam mohla část obyvatel odejít a Mladkov tak postupně ztratil své postavení posledního kolonizovaného pohraniční v oblasti. V roce 1577 byl Mladkov uváděn jako městečko se sklářskou hutí, pro kterou zde byl dostatek dřeva i potřebných nerostů a která zajišťovala obživu. Zprávy vypovídají o mimořádně skromných poměrech a celkovém počtu 28 domů.