Město Pacov

Nejstarší písemné zmínky o Pacově pochází z počátku 14. století, hmotné doklady jsou však ještě mnohem starší. 15. a 16. století bylo obdobím prvního rozkvětu – Pacov totiž obdržel první městská privilegia. Právo volby purkmistra, užívání pečeti a znaku získalo město roku 1519. Roku 1597 byl Pacov povýšen na panské město. Po krátkém období vlády Jana staršího Černína z Chudenic přešlo město do majetku Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova. Na základě jeho závěti se panství i město stalo majetkem církevního řádu bosých karmelitánů (řád byl zrušen za josefínských reforem).

Až v polovině 19. století došlo znovu k oživení hospodářského, kulturního a spolkového života. V tomto období má svůj základ také současná průmyslová výroba – strojírenství pro potravinářský průmysl (mědikovectví), stejně tak jako drobná kožená galanterie. Roku 1888 došlo k otevřené českomoravské transverzální dráhy. Tím Pacov získal rychlejší spojení se světem. Pravděpodobně na začátku 20. století vznikla první myšlenka založení mezinárodní motocyklové federace. Ta byla uskutečněna 22. prosince 1904 v Paříži na prvním kongresu FIM. O dva roky později se na Pacovském okruhu jely první mezinárodní závody.

Po roce 1918 docházelo po hospodářské stránce především k rozvoji truhlářství. K propagaci kvalitního pacovského nábytku sloužily i dobře organizované nábytkářské trhy. Dvacátá a třicátá léta 20. století jsou spojená se jménem nejznámějšího pacovského rodáka – tím je Antonín Sova. Návštěvy básníka byly pro město vždy výjimečnou kulturní událostí. Německá okupace a druhá světová válka znamenaly především ztráty na životech. Ve městě žilo poměrně hodně židovských obyvatel, většina z nich se však z Osvětimi, Terezína a dalších táborů nevrátila.