Město Plumlov

Osídlení oblasti Plumlova je archeologickými nálezy doloženo již z doby kolem 15 000 let před naším letopočtem. Pravděpodobně kolem poloviny 13. století, za vlády Přemysla Otakara II., je vybudován plumlovský hrad. První písemná zmínka o městě, která se rozvíjí v podhradí místního hradu, pochází z roku 1311, kdy plumlovské panství kupuje od Mikuláše I., vévody opavského, král Jan Lucemburský. Ten pak roku 1322 panství i s hradem prodává Vokovi I. z Kravař. Na dlouhou dobu pak panství zůstává majetkem Pánů z Kravař. Roku 1384 byla povýšena na město, tento status později opět ztratil. Největšího rozmachu Plumlov dosahuje ze začátku panování Pernštejnů, konkrétně od roku 1495 kdy plumlovské panství (společně s nedalekým Prostějovem) připadlo Vratislavu z Pernštejna. Pernštejnové založili Podhradský rybník, nechávají založit místní pivovar a sladovnu, hospodářský dvůr a sýpky. Místní hrad pod jejich správou zažívá renesanční přestavbu, nicméně v téže době (začátek 16. století) Pernštejnové přesouvají své aktivity do nově budovaného sídla v Prostějově a Plumlov začíná být zanedbáván.

Kvůli finančním problémům majitelů panství Plumlov chátrá, dne 6. června 1586 potom hrad, přilehlé hospodářské budovy i značnou část městečka zachvátil požár. V závěru 16. století je hrad opraven zásluhou nového majitele panství, Karla z Lichtenštejna. Plumlovu zasadily další rány události třicetileté války. Nejprve jej během stavovského povstání (kdy se Karel z Lichtenštejnu dal na stranu císaře Ferdinanda II.) vyplenily vojáci z olomoucké posádky pod vedením stavovského generála Johanna Kryštofa II. z Puchheimu, podruhé při tažení švédského generála Lennarta Torstensona v závěrečné fázi války roku 1643. Památkou na přítomnost Švédů v Plumlově jsou dělové koule zazděné do zdi hřbitova a místního kostela Nejsvětější Trojice. Během válek o rakouské dědictví v 18. století město i hrad několikrát obsadili a vyplenili Prusové.

Již ve druhé dekádě 19. století se v obci začíná vyrábět řepný cukr (městečko Plumlov tak stojí u základů cukrovarnictví na Moravě), ve druhé půli století se postupně formuje občanský život (vznikají místní spolky jako Sokol, sbor dobrovolných hasičů, občanská záložna atd.) a Plumlov se také v polovině 19. století stává sídlem soudního okresu (o tento status přichází v roce 1949, kdy zároveň ztrácí status městyse). Začátkem 20. století pokračuje rozvoj občanských spolků a modernizace městečka (1920 – elektrifikace, 1930 – vybudování vodovodu), otevírají se školy (1913 – první měšťanská škola, 1929 – krejčovská škola). V roce 1913 se také začíná s výstavbou vodní nádrže Plumlov, po jejímž dokončení roku 1933 v obci rozkvétá také turismus a je budováno zázemí pro rekreaci (např. v šedesátých letech vybudovaný autokempink Žralok). V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století jsou rozšiřovány školské kapacity výstavbou ZUŠ, přístavbou základní školy a vybudováním mateřské školy. V rámci Akce Z je v závěru osmdesátých let vybudována obecní prodejna.