Město Počátky

V katastru obce byl nalezen stříbrný denár Marka Aurelia. V okolí také procházela Želivská cesta, která vedla okolo nedalekého Strážného kopce (spojovala Želivský klášter s Rakouskem) a byla zmiňovaná prvně roku 1178.

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady; bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky: odtud si lze vysvětlit i jejich jméno. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.

K roku 1273 je uváděn plebán Předboř, takže touto dobou zde již stál kostel. První písemná zmínka o obci (původně trhové) pochází z konce 13. století (qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie). Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náležely rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Dobeš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky). Z roku 1354 či 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořadí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic („Nicolaus presbyter de Daczicz“).