Město Prostějov

První historická zmínka o vsi Prostějovice pochází z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního náměstí T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. 27. března 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici.

Na konci 16. století se město stalo majetkem Lichtenštejnů, což mělo za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově byla roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorga vytištěna první kniha na Moravě. Během třicetileté války v roce 1643 došlo ke zpustošení města švédskými vojsky a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté město začalo dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu.

V roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo s postupující industrializací nové obyvatele z česky mluvícího venkova. V šedesátých letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. Prostějov se dokonce stal druhým nejlidnatějším městem na Moravě. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal Karel Vojáček. Protože Brno a Olomouc byly nadále ovládány německy mluvícími elitami, tak se nové české vedení rozhodlo z Prostějova udělat hlavní město česky mluvící Moravy. Ač se tento cíl politicky ani kulturně spíš nepovedlo dosáhnout, tak díky těmto snahám vznikla ve městě řada reprezentativních budov ve stylu historismu a secese. Tyto budovy reprezentovaly architektonicky a svou výzdobou i znovu získanou českou identitu. Mezi tyto budovy patří například modernistický Městský spolkový a divadelní dům (Národní dům) či nová radnice v eklektickém historismu. V roce 1898 došlo k elektrifikaci města.