Město Týn nad Vltavou

Doklady o osadě z mladší době kamenné byly nalezeny u Žimutic a archeologické nálezy z Týna a okolních obcí dokazují osídlení oblasti ve střední a mladší době bronzové. Na levém břehu Vltavy na špici ostrožny mezi Vltavou a Bohunickým potokem stávalo na přelomu starší a střední doby bronzové hradiště zvané U Svaté Anny, které kontrolovalo důležitou dopravní cestu sledující tok Vltavy. Z opevnění hradiště se zachoval mohutný val s vnějším příkopem. Areál tohoto bývalého hradiště je památkově chráněn.

Týn nad Vltavou je rozložen po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s Lužnicí, a to na staré stezce z rakouské Solné komory do Prahy – byly zde dva brody přes Vltavu a dřevěný most. Podle vltavotýnské děkanské kroniky pražský biskup Jaromír založil po roce 1068 v původní osadě, která se rozkládala v prostoru nynějšího Vinařického náměstí, románský kostel zasvěcený nejdříve Panně Marii a později svaté Kateřině; písemné doklady se však nedochovaly. Na vltavotýnském hradním návrší bylo opevněné sídlo pražského biskupství již v roce 1186, kdy je připomenut arcijáhen Christoforos. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1229 – týká se návštěvy pražského biskupa Jana II., tehdy už Týn nad Vltavou byl v majetku pražského biskupství. Ve druhé polovině 13. století za pražského biskupa Tobiáše z Bechyně bylo založeno nové městské centrum, tzv. Nový Týn. Tehdy byl postaven kostel svatého Christofora, ochránce brodů a cest, dnešní kostel svatého Jakuba. Jako městečko je Týn nad Vltavou poprvé uváděn v roce 1327 za biskupa Jana z Dražic. Po zřízení pražské arcidiecéze, resp. po povýšení tamního biskupství na arcibiskupství (1344), byla v Týně nad Vltavou při kostele svatého Christofora ustanovena kolegiátní kapitula (probošt, děkan a tři kanovníci). Kanovník scholaticus vedl kapitulní školu. Církevní obřady vykonávali další kněží.

V roce 1415 bylo vltavotýnské panství dáno do zástavy Janovi ze Sobětic. V roce 1421 se arcibiskup Konrád z Vechty vzdal světských statků; panství připadlo královské koruně a vltavotýnská kolegiátní kapitula zanikla. Dne 14. dubna 1461 král Jiří z Poděbrad zastavil celé panství Janu II. ze Soutic z rodu Čábelických ze Soutic. Kvůli loajalitě Poděbradovi bylo město okolo 15. července 1468 vypáleno a vypleněno vojskem katolické Zelenohorské jednoty, vedené Janem I. Konopišťským ze Šternberka a Jindřichem IV. z Hradce, nedlouho poté pak v okolí Vodňan svedlo proti vodňanským bitvu u Kraví hory.