Město Vrbno pod Pradědem

V oblasti Vrbenska se již o odedávna těžilo zlato. První historická zmínka o těžbě pochází z roku 1097. Původní osada, z níž se později konstituovalo město Vrbno, byla zřejmě založena již ve 13. století na obchodní stezce z Bruntálu do Zlatých Hor a dále do Slezska. Na ochranu této obchodní cesty byl na Zámecké hoře (854 m n. m.) nad Vrbnem postaven hrad Fürstenwalde. Ten je prvně připomínán roku 1348, kdy kníže Mikuláš II. Opavský dal povolení k obnově městečka Gesenek pod hradem.

O knížecím založení hradu vypovídá i jeho název (česky „knížecí les“). Obnovená osada v průběhu času opět zanikla. Stalo se tak zřejmě za tažení uherského krále Matyáše Korvína proti krnovskému knížeti, kterým byl v té době Jan IV. Krnovský. V té době byl zřejmě poničen i hrad Fürstenwalde. V polovině 15. století si bruntálský hrad a okolní panství i s územím dnešního města Vrbna pronajal slezský rod pánů z Vrbna. V roce 1579 stály dle mapy Bruntálského panství ve Vrbně dvě pily a most a místo bylo nazýváno německy Gesenke (česky „sníženina“).

V roce 1608 zde pak Hynek Bruntálský z Vrbna (ves v dnešním Polsku) založil hornickou osadu, kterou roku 1611 povýšil na svobodné horní město a pojmenoval je po svém rodu. Stalo se tak dne 24. června 1611. Slibný rozvoj města a okolí trval jen do třicetileté války. Páni z Vrbna byli horlivými protestanty a zúčastnili se povstání proti Ferdinandovi II. Stavovský odboj zde byl připravován, ale nakonec slezští stavové uzavřeli roce 1621 tzv. akord saský, jímž se poddali císaři.