Obec Blatnička

Krajinu v okolí dnešní Blatničky kolonizovali v roce 1240 potomci bývalých německých kolonistů z Horních Rakous. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362 z knihy zvané Liber negotiorum o vybírání mýta na kunovické bráně – je zde zapsána jako Platnicz Superior (Blatnice Horní). V roce 1509 ji přebral do své správy Jan z Kunovic – Blatnička se tedy stala na více než 100 let součástí 27 obcí v držení pánů z Kunovic.

Roku 1605 byla obec poprvé vypálena a následně zcela zpustošena (k dalším vypálením došlo v letech 1663, 1683, 1706). Po dobu třicetileté války (1618–1648) vojska několika armád postupně plenila obec, až po skončení války se život v Blatničce začal vracet do běžných kolejí. Vesnice je poprvé latinsky zapsána roku 1665 jako Panio Blattnicio, v roce 1671 německy jako Klein Blatnitz. Pro posílení katolického vyznání byla na příkaz knížete z Lichtenštejna v Blatničce postavena zvonice (1711–1724), ve které byl umístěn zvon zasvěcený svatému Antonínovi (nyní zvon vykonává roli umíráčku na místním kostele).

Od roku 1788 až do roku 1883 byla obec označována jako Malá Blatnice, od roku 1883 byl krajem předepsán úřední název vesnice – Blatnička. V obci byl vybudován vodovod roku 1930, připojení na elektrický proud proběhlo roku 1939 a v roce 1953 bylo zahájeno televizní vysílání.