Obec Borkovany

První písemná zmínka o obci se vztahuje k založení zábrdovického kláštera v roce 1210, kdy byla ves, v listině – pozdějším falzu psaná jako Borcouani nebo Borkowan, spolu s dalšími obcemi v okolí Klobouk darována Lvem z Klobouk tomuto klášteru. V listině nesporně pravé se ves uvádí až v roce 1237. V roce 1511 zastavil klášter vesnici na 50 let Janu Petrovskému a poté ji měl v držení opět až do svého zrušení, kdy se obec stala součástí klobouckého panství a měnila vlastníky spolu s ním. Třicetiletá válka snížila stav obyvatel i obydlených domů na polovinu (viz odstavec Exulanti). V roce 1714 je doložena obecní pečeť s hroznem, krojidlem a květinou, v roce 1749 už jen kosíř s hroznem.

Z listiny datované 1516 vyplývá, že v té době byla vesnice přifařena ke Kloboukům. Již před rokem 1672 zde stál kostel a v roce 1753 byl ustanoven první zdejší kurát a zřízena fara. Její budova v roce 1854 vyhořela i s hospodářskými budovami a musela být znovu zbudována. Již před rokem 1797 stála vedle kostela škola. Po velkém požáru 16. května 1831, kdy shořelo 119 domů a mnoho hospodářských staveb, byla obnovena a v roce 1883 postavena nová dvoutřídní budova. V roce 1836 mnoho obyvatel onemocnělo cholerou. Ve stejné době je v obci doložena vlastní palírna a hospoda.

Ministerstvo kultu a vyučování povolilo v roce 1856 evangelíkům vystavět si k modlitebnám či hřbitovům věže a pořídit si vlastní zvony. Obecní zvony dále sloužily pouze pro pohřbívání katolíků. Borkovany (jako první na Moravě) si pořídily věž se zvonem v roce 1857.