Obec Boršov nad Vltavou

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Stropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Pravděpodobně právě v době před rokem 1290 existoval na strmém ostrohu nad řekou hrad Boršov, ze kterého se dochovaly už jen zbytky valů. V létě 1422 vyplenili boršovský kostel husité pod vedením Chvala z Machovic. V roce 1464 je poprvé zmíněn boršovský rychtář, který zastupoval vyšebrodskou vrchnost. Roku 1351 přiznal Karel IV. Boršovu mílové právo. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. O jedenáct let později jsou zmíněny dvě boršovské krčmy, které figurovaly ve stížnosti Vyšebrodského kláštera na Budějovičany, kteří měli na území Boršova a okolních vesnic ničit pivovarská zařízení.

S výjimkou krátkodobého zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského, patřil Boršov pod Vyšebrodský klášter až do zrušení poddanství. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za Stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. V roce 1706 byla v Boršově poprvé zmíněna škola. Školní budova měla dvě místnosti, jedna byla bytem obecního učitele, druhá byla učebnou.

Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. V roce 1864 vydal Zemský sněm zákon o obecním zřízení, kterým bylo zrušeno rychtářství a nahrazeno obecním zastupitelstvem s voleným starostou. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. Na popud místního propagátora venkovských kampeliček a pozdějšího senátora Františka Krojhera založil tehdejší ředitel školy Václav Dvořák v Boršově kampeličku s členstvím vyhrazeným pro obyvatele Boršova a okolních vsí. V devadesátých letech 19. století byla také přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 1916 až 1917.