Obec Božanov

Pravěké osídlení lokality dokládá nález kamenné sekerky v blízké vesnici. Z konce 13. století v listinném falzu byl uveden latinský název flumen Bosanow pro Božanovský potok. Předpokládá se, že roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového typu, která v pramenech ze 14. a 15. století nesla označení Berthelsdorf podle svého zakladatele. V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.

Benediktini, kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, čtrnáct domů s polem a tři mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V roce 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V roce 1784 byla v sousedství založena osada Studená (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1 660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale 1724 obyvatel. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k roku 1833 třináct domů a 93 obyvatel a k roku 1843 třináct domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město nad Metují). Obyvatelstvo bylo převážně (cca 95 %) německé národnosti.

Počínaje rokem 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala, přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V roce 1875 zde byla postavena nová škola – kamenná budova, roku 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa. Cölestin Ringel), v následujících letech (do roku 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v letech 1921–1922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.