Obec Budíškovice

V historických pramenech se k roku 1353 uvádí Ctibor z Budíškovic, roku 1356 je zde uváděn Bernard z Budíškovic. V 15. století drželi ves páni z Hradce jako zeměpanské léno. Teprve král Vladislav II. osvobodil Budíškovice a Novou Ves z manství roku 1492 Jindřichovi z Hradce, který roku 1496 zapsal obojí statek Janovi ze Zahrádek, který je zde uváděn k roku 1508. Rod Zahrádeckých ze Zahrádek a na Hobzí držel Budíškovice v 16. století. Václav ze Zahrádek nechal také postavit po roce 1570 v Budíškovicích jako nové středisko panství renesanční zámek. Roku 1585 zapsal do desek zemských Arnošt Zahrádecký ze Zahrádek a na Krhově své manželce Alžbětě Višňovské z Petrovce a na Budíškovicích své zboží zámek Červený Hrádek se dvorem, ves Hrádek, ves Jersice, půl vsi Vnorovic, pustou ves Osetkovice, pustou ves Zahrádky a pustou ves Dvořiště se vším příslušenstvím. Václav Zahrádecký ze Zahrádek a Hrádku na Budíškovicích byl nejvyšším hofrychtéřem a významným členem moravské stavovské obce, kdy se účastnil různých jednání zemských stavů, např. s Rudolfem II. Po Václavově smrti v roce 1610 dědila ves dcera Krescencie, provdaná za Kryštofa z Říčan, kterému přinesla věnem nejprve roku 1601 Červený Hrádek a roku 1611 Budíškovice.

V roce 1662 koupil Budíškovice Maxmilián Leopold svobodný pán Cantelrno, jemuž se podařilo zaokrouhlit panství přikoupením statku Horní Slatina. Tento majitel přestavěl koncem 17. století v budíškovický zámek do barokní podoby. Pozdější majitelka statku Marie Ludovice svobodná paní z Cantelma však statek zadlužila. Byla zde nejprve nařízena administrace panství zemským tribunálem a poté prodej v dražbě. Roku 1745 byly Budíškovice ve veřejné dražbě prodány spolu s Červeným Hrádkem a Horní Slatinou hraběti Felixi Sobkovi z Kornic. Sobek roku 1760 prodal Budíškovice polnímu maršálovi hraběti Františku Václavovi z Wallisu, majiteli Moravských Budějovic. Wallisové používali Budíškovice jako své letní sídlo, které bylo rozšířeno roku 1789 přikoupením statků Budeč a Horní Slatina. Koncem 19. století provedli Wallisové v Budíškovicích v zámku některé úpravy, z nichž nejvýznamnějším bylo zřízení osmiúhlého schodišťového přístavku na nádvoří. V rodě Wallisů zůstaly Budíškovice jako panství do roku 1849, potom už jen jako velkostatek do roku 1945, kdy byl majitelce Anně Marii ze Schaffgotsche zkonfiskován.

Před třicetiletou válkou bylo v Budíškovicích 34 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 28 a 6 zpustlo. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Budíškovicích 481 obyvatel, z toho 244 mužů a 237 žen v 67 domech a 118 domácnostech. Desátky se odváděly panství Budíškovice. Na týdenní sobotní trhy se z Budíškovic jezdilo do Dačic. V roce 1850 měla 511 obyvatel. Do roku 1849 byly Budíškovice sídlem stejnojmenného panství ve Znojemském kraji.