Obec Černá Voda

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284, kdy se připomíná jako "Nigra aqua" s 8 lány a fojtstvím u hradu Kaltenštejna patřícího vratislavskému biskupovi. Název Černé Vody – podobně jako u blízké Červené Vody a Bílé Vody – odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Černého potoka.

V 14. a 15. století patřila Černá Voda zřejmě ke "zboží" hradu Kaltenštejna, který sice patřil biskupovi, ale byl často zastavován. Není však většinou výslovně zmiňována. Patrně v souvislosti s častými válečnými událostmi souvisejícími s hradem Černá Voda v 15. století na čas zpustla, ale v letech 1579–1581 byla obnovena. Byla pak z větší části až do konce patrimoniální správy roku 1850 v přímém držení vratislavských biskupů, spravována nejprve z Vidnavy, pak jakou součást na panství Frýdberk (nyní Žulová) a menší část též v rámci panství Jánský Vrch.

Současně s obnovením vsi bylo zřízeno lenní (rytířské) fojtství, které bylo samostatným statkem. Prvním fojtem byl Martin Göppert, od jeho potomků je získal Christoph Gebhard, ale významu nabylo zejména poté, co je v roce 1617 získal Johann Mikusch (též Mükusch). Jeho rod, povýšený do šlechtického stavu s přídomkem "von Buchberg", držel fojtství až do konce 18. století, postavil v Černé Vodě zámek a i jinak přispěl k jejímu rozvoji. Ernst Urban Mikusch von Buchberg prodal své statky v Černé Vodě a Dolní Červené Vodě roku 1773 hraběti Conradu von Sternberg-Rudelsdorf (biskupské léno na statek přijal až roku 1798). Od roku 1802 mělo černovodské fojtství nešlechtické vlastníky – inženýra Johanna Tschirsche, Johanna Staffina, Johanna Hohlbauma, Johanna Nepomuka Oehla, generálovou Parysovou, Friedolina Thrulla, Augusta Hoppeho, Wilhelma Hoppeho, Gustava Linnartze a další, až se roku 1911 majitelem fojtského velkostatku stal Ferdinand svobodný pánov von Skal, majitel blízké Kobylé.