Obec Dědice

Území vesnice bylo osídleno pravděpodobně i v pravěku, na území obce byly nalezeny kamenné nástroje, existují i nálezy z doby slovanského osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353, kdy je uveden Zbyněk z Dědic v Zemských deskách brněnských. Obec byla pojmenována buď po slovu děd nebo od slovního významu slova dědictví.

Mezi roku 1353 a 1369 patřila obec do zástavy Lichtenburků, ale v roce 1406 pak Albrecht z Lichtenburka zastavil vesnici Šavlovi z Drásova a ten ji pak prodal budějovickému špitálu. Někdy kolem roku 1350 vznikla nedaleko obce osada Bořečkovice, která byla osídlena ještě kolem roku 1481, ale již kolem roku 1531 je zmíněna jako opuštěná. Nicméně v roce 1498 pak byla prodány Dědice, Hornice a Kojatice Václavovi z Ludanic (koupil ves od Vladislava II.). V 16. století pak získal vesnici Zdeněk Bítovský z Lichtenburka, který pak roku 1563 prodal vesnice Blatnici, Dědice, Hostim, Jiřice, Lažínky, Příštpo, Radkovice, Vesce a Zvěrkovice Jiřímu Valeckému z Mírova, ten pak v roce 1573 prodal Bačkovice, Dědice, Hornice a Kojatice Václavu Tavíkovskému z Tavíkovic – tím se Dědice dostaly pod správu polického panství. Roku 1576 zemřel Václav Tavíkovský a jeho majetky získala jeho dcera Eva, ta pak předala majetky v roce 1590 Kryštofovi Teuflovi z Grundersdorfu, se kterým byla sezdána. Ten ale dědictví hned v roce 1600 prodal Voršile z Inky, která pak prodala majetek zřejmě Ottovi Kotulinskému z Kotulína, ten zemřel bez dědice a před smrtí slíbil svůj majetek svému sluhovi pod podmínkou, že mu bude sloužit až do jeho smrti. Ale sluha jej roku 1635 zavraždil a byl popraven. Vesnice tak připadla zeměpanské komoře, o rok později pak vesnici koupil Benedikt Palastaj z Kasejova. Roku 1667 však vesnice již patřila Janu Kořenskému z Terešova a pak byla prodána Jakubovi Berchtoldovi, který spojil polické a uherčické panství.

Během třicetileté války vesnice byla téměř opuštěna, ale roku 1671 se do vesnice přistěhovalo několik rodin. V roce 1770 byly domy v obci očíslovány. Posléze v obci žilo několik čtvrtláníků a chalupníků, kteří až do roku 1820 hospodařili na úhorech. V letech 1679 a 1709 se ve vsi objevil mor. Mezi roky 1740 a 1771 přes vesnici a okolí táhli pruští vojáci, v roce 1805, 1809 a 1813 pak i francouzští vojáci. V roce 1831 pak byla obec postižena cholerou. Roku 1837 pak vesnice patřila Augustovi von Segür, který pak Dědice, Hornice a Kojatice prodal Karlovi z Nimpšů, který vesnici spojil s novosyrovickým panstvím. Součástí panství pak zůstala vesnice až do roku 1848, kdy proběhly správní reformy.