Obec Havlovice

Havlovice se prvně připomínají při prodeji vízmburského panství v letech 1516–1518, kdy Petr z Adršpachu a Dubé prodal Janu Špetlovi z Janovic a Náchoda Vízmburk s pustým hradem a poplužním dvorem, město Úpici a Kostelec, dále vesnice Radeč, Brusnici, Kyje, Slatinu, Havlovice, Rtyni, Bohuslavice, Bohdašín, Batňovice, Libňatov, Maršov, Svatoňovice, Suchovršice, Rubínovec, Studenec, Lhotu a Přibyslav, k pak ještě pusté vsi Sedloňovice a Petrovičky. Havlovice až do roku 1849 byly součástí náchodského panství.

Po revolučních změnách roku 1848 došlo ke zrušení patrimoniální správy a Havlovice byly začleněny do nového okresního hejtmanství Nové Město nad Metují. V letech 1855–1868 k okresu Náchod, v letech 1868–1876 znovu k okresu Nové Město nad Metují a do roku 1876 jsou součástí okresu Trutnov s výjimkou let 1938–1945, kdy patřily do okresu Náchod. Název obce Havlovice je odvozen pravděpodobně od jména jejího lokátora Havla a v průběhu staletí se příliš neměnil. Roku 1545 se připomínají Havlovice stejně jako roku 1654. V roce 1713 se uvádí název v poněmčelém tvaru Hawlowitz.

Podle prozatímního obecního zřízení z roku 1849 se Havlovice staly místní obcí se všemi jejími orgány. Obec v letech 1850–1855 spadala pod politický okres Nové Město nad Metují, poté do roku 1868 pod Náchod. Ještě v tomto roce se vrátila pod Nové Město nad Metují, od 1876 pak pod Trutnov. Soudně obec patřila do roku 1876 pod Náchod a poté pod Úpici. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850 zpracovali dva orgány, širší obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo), který ze svého středu volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu), které se skládalo ze starosty a alespoň dvou radních. První volby (představenstva) se konaly roku 1850. Havlovice několikrát zasáhly epidemie cholery a úplavice. Nejvíce obětí si epidemie vybraly roku 1866, zejména kvůli epidemii pruské cholery. Tehdy se obci nevyhnula ani prusko-rakouská válka.