Obec Holasovice

Holasovice a okolní území bylo od 6. stol. obývané slovanským kmenem Holasiců. V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem Svatoplukem (vládl 870–894) k Velké Moravě. Po zániku Moravy se za českého knížete Boleslava I. (vládl 935–972) se stává Holasicko po vítězných bitvách s Maďary u Lechu a na jihovýchodní Moravě roku 955 součástí Českého knížectví. V roce 999 je celé území odtrženo a připojeno k Polsku. V 11. století za vlády českého knížete Oldřicha (vládl 1012–1034) bylo znovu připojeno k Českému státu. V roce 1269 český král Přemysl Otakar II. (vládl 1253–1278) zřídil na celém Holasicku Opavské vévodství jako samostatnou zemi a věnoval ji svému levobočkovi Mikulášovi I., který zde založil boční větev rodu Přemyslovců. Po vymření opavských Přemyslovců v první polovině 15. století se zde střídali držitelé. Holasovice patří k nejstarším známým osídlením v širokém okolí. První písemná zmínka o Holasovicích pochází z roku 1155, kdy jsou zmíněny v bule papeže Hadriána IV. Svůj význam Holasovice ztrácejí poté, když Opava v roce 1224 získala městská práva.

Od Bílé hory patřily Holasovice Lichtenšteinům, kteří je získali v roce 1622 a drželi je až do pozemkové reformy (1923–1926). Po třicetileté válce byly Holasovice zcela pusté (1648). V první pruské válce prohrála Marie Terezie Horní Slezsko. Mírem vratislavským (1742) byla vytyčena hranice kolem Holasovic na řece Opavě, takže více než polovina holasovického katastru zůstala na německé straně. Teprve v roce 1959 byla hranice vyrovnána s hranici katastru.

V roce 1959 zde proběhl archeologický výzkum. Sondy v zahradě u Javorníků odkryly základy zděného kostela pravděpodobně z poloviny 12. století a starší dřevěné svatyně z doby, kdy jiný kostel v tomto kraji nebyl doložen. Sondy dále odkryly slovanské pohřebiště s mnoha hroby. V roce 2011 archeologové objevili dosud neznámé starobylé pohřebiště. Ve dvanácti hrobových jamách tu leželo třináct kosterních pozůstatků pocházejících přibližně z 10. století. Mimo ostatky mužů, žen a dětí se zde našly i dobové předměty – nože, kopí, stříbrné náušnice a další. Pod zmíněným pohřebištěm byl nalezen ještě kosterní hrob pocházející z pravěku.