Obec Hořesedly

První písemná zmínka o Hořesedlech pochází z roku 1316, kdy ve vsi žil vladyka Jan z Hořesedel. V letech 1355–1418 se o ni dělil děkan a kanovníci královské kaple Všech Svatých na Pražském hradě s vladyckým rodem, z jehož členů jsou známi Jindřich Hes z Hořesedel (1397 a 1399) nebo Zbyněk z Hořesedel (1407–1436). Je však možné, že vladykové měli v nájmu některé církevní statky. Roku 1420 vesnici dostali od krále Zikmunda bratři Bedřich a Hanuš z Kolovrat. Oba dva však přestoupili k husitství a král Zikmund proto jejich statek zastavil svým dalším věřitelům.

V šestnáctém století některý ze zástavních držitelů založil hořesedelskou tvrz. Předpokládá se, že jejím stavitelem byl buď Mikuláš z Polenska (v Hořesedlech od roku 1529), nebo po roce 1539 Jan Myška ze Žlunic. Když v roce 1568 zemřel, vyplatila královská komora vesnici od jeho synů ze zástavy a převedla ji do dědičného vlastnictví Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat na Petrohradě. První zmínka o tvrzi je z roku 1579, kdy ji Jaroslav prodal Havlovi Hrobčickému z Hrobčic na Kolešovicích. Za něj tvrz nejspíš zpustla. Havlův syn Zdislav Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl hořesedelský statek zkonfiskován. Roku 1623 jej koupil Jan Münich z Arzberku.

Ve vsi Hořesedly (německy Horosedl, 770 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: pekař, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Horosedl), 3 řezníci, 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 velkostatky, 4 rolníci, 2 mlýny, sedlář, zámečník, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Horosedl, trafika, 3 truhláři, kolář.