Obec Hradešín

Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné (5000 let př. n. l.) a také v období halštatu (500 let př. n. l.) Kelty, což dokazují útržkovité archeologické nálezy pozůstatků sídliště v roce 1973. Z dob slovanských hradišť doznívají v pověstech zmínky o strážním hrádku Sedešíně, jenž prý roku 753 zbudoval na hoře blízko Úvalu (dnešní Úvaly) přemyslovský kníže Nezamysl na počest právě narozeného syna Mnaty. Ještě v 10. století pověsti nepřímo mluví o zdejším hradě, kdy vladyka Jarek „Hradešínský“ při sjezdu na župním hradě Kuřími (Kouřimi) tvrdě nesouhlasil s pohanskými výroky Radslava Zlického, jenž vedl proti knížeti Bořivoji. Vesnice se po většinu časů rozprostírala na hraničních územích, ať už to byla hranice knížectví Zlického s Vyšehradským, nebo tří děkanátů – kouřimského, brandýského a říčanského. Zdejší vrch kdysi plnil funkci hlídky před rozsáhlým pražským lesem. Ke vzniku vsi došlo pravděpodobně na počátku 12. století. Okolo zdejšího vrchu v té době procházela velmi důležitá „Trstenicko-zlonická“ obchodní stezka.

Na starém pohanském obětišti byl neznámým stavebníkem vybudován zřejmě okolo roku 1125 románský kostelík zasvěcený svatému Jiří. Pověsti kladou do té doby i existenci dvora, který měl založit velmož Radesja (Radeša), po němž se osada po staletí nazývala Radešín. Jako Hradešín je vesnice poprvé nazývána roku 1418, podruhé až roku 1694. V devatenáctém století se užívalo obojího pojmenování a po roce 1921 název Hradešín zůstal natrvalo.

Ve vsi Hradešín (420 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradešíně, 2 hostince, kolář, kovář, pila, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zednický mistr.