Obec Hrazany

První písemná zmínka o obci Hrazany pochází z 6. června roku 1373, kdy se o něm zmiňuje příslušník rytířského rodu Vepických Jaroslav, kterému patřili vesnice Vepice s tvrzí. Jeho pozemky sousedily s pozemky milevského kláštera, sporná hranice se táhla poblíž Hrazan, které spadaly do sféry vlivu kláštera. Hranice byla později pevně stanovena pomocí hromad kamení a probíhala poblíž Nynkova a Vysoké hory.

Po vyplenění milevského kláštera husity roku 1429 začal majetek kláštera postupně zabavovat císař Zikmund, od kterého získali Zvíkov a přilehlé obce Rožmberkové, kteří využívali své poddané na opravy a tak se na opravě podílel i tesaři Jan Hrazanský a jeho syn Mikeš. Po nich připadly Hrazany a Hrazánky do majetku Švamberků. Hrazany od roku 1488 spadly pod Níkovickou rychtu. Roku 1562 se objevují první zmínky o rychtě, která se nacházela přímo v Hrazanech. Roku 1575 prodal císař Maxmilián II. zvíkovské a milevské panství Kryštofovi ze Švamberka. Mezi prodanými vesnicemi jsou uvedeny kromě okolních vesnic i Hrazany a Hrazánky. Roku 1584 dostal Jiří ze Švamberka podílem zámek Orlík s okolními vesnicemi Hrazany, Pechova Lhota, Klisín, Dobrošov, Hrazánky, Mašov, Kovářov. Berní rula z roku 1653 popisuje zemědělskou půdu v okolí vesnice jako chudou a hubenou. Po událostech na Bílé hoře byl majetek opět zkonfiskován a roku 1623 se stal majetkem rodu Eggenbergů. Od roku 1719 se majiteli panství stal rod Schwarzenbergů.

V obci Hrazany se narodil 7. března 1883 Jan Jiří Krejčí. Byl rolníkem, spisovatelem, později starostou obce, poslancem a senátorem Národního Shromáždění. Zasloužil se o založení silnice vedoucí z Milevska do Petrovic. Literárně přispíval do časopisů a psal povídky. Zemřel 28. června 1952 v Hrazanech.