Obec Jámy

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252. Jámy jsou podle dochovaných písemných pramenů jednou z nejstarších osad na Vysočině. Když v roce 1252 založil Boček z Obřan s tchyní Sibylou, manželkou Eufemií a švagrovou Eliškou po několika marných pokusech cisterciácký klášter jako filiálku kláštera v Nepomuku na samé hranici mezi Čechami a Moravou, dal mu do vínku řadu vesnic na celé Moravě. V blízkosti kláštera to však byly pouze vsi Žďár a Jámy a nekolonizovaný pohraniční prales, v něm byly teprve postupně zakládány další vesnice. Vedle Žďáru jsou tedy Jámy jedinou osadou dnešního Žďárska, která existovala již před vznikem kláštera.

Podle nejstaršího urbáře žďárského panství měly Jámy v roce 1407 31 gruntů. Srovnáním s ostatními prameny, lze počet obyvatel odhadnout na 217. Na rozdíl od Žďáru, kde převažují jména německá, jde převážně o jména česká. V Jámách byl poddanský mlýn a dva řemeslníci – kovář a švec, oba zároveň obhospodařovali menší usedlost.

V době husitských válek byl žďárský klášter zničen, pravděpodobně roku 1422, a Jámy přešly do rukou pánů z Velkého Meziříčí. To však pouze do roku 1436, kdy zemský komoří Jošt Hecht z Rosic pohnal Václava a Jiříka z Kravař že neprávem drží vesnice Žďárského kláštera, které byly vráceny žďárskému panství. V druhé polovině 15. století je v Jamách uváděn vrchnostenský dvůr.