Obec Ježená

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Půdorysné uspořádání obce svědčí o tom, že vznikla asi koncem 12. století jako lesní návesní ves po obou stranách potoka Jeziny. Prvním písemným dokumentem o její existenci je listina papeže Honoria z roku 1226, kterou potvrzuje želivskému klášteru vlastnictví 64 vesnic, mezi nimi i Ježené. V roce 1233 je Jezina jmenována v listině Václava l., v níž panovník rozhoduje ve sporu o les Borek. Fotokopie obou těchto listin jsou k dispozici v příloze obecní kroniky.

Původně česká ves byla ale ve 13. století v době „stříbrné horečky“ osazena německými kolonisty. Zbytky stříbrných šachet ze čtyřicátých let 13. století jsou dodnes k vidění na hranicích katastru obce Ježené s Rounkem v lesích. V této době má také původ jihlavský německý jazykový ostrůvek – Ježená, Jiřín, Rounek, Německá Vyskytná. V majetku želivského kláštera ves zůstala od nejstarší zprávy v roce 1226 až do 15. století, kdy po husitských válkách po rozdělení církevního majetku připadla pánům Trčkům z Lípy a byla připojena lipnickému k panství. Trčkové Ježenou s celým okolím prodali roku 1596 městu Jihlavě, v jehož majetku zůstala až do roku 1849.

Ves původně patřila k rychtě ve Vyskytné a v urbáři z roku 1554 je jmenováno 13 majitelů usedlostí, vystavěných kolem dolní návsi. Ty odváděly každá 9 kop a 4 groše úroků, roku 1606 také ještě vánoční plat 36 grošů a 3 kopy 30 grošů výčepného ze čtrnácti sudů piva. Po třicetileté válce už bylo v obci jen 9 usedlostí – platily 6 kop 27 grošů. V polovině 18. století činil domovní úrok ročně 14 zlatých a 28 krejcarů, výčepné 46 krejcarů, desátek 17 krejcarů a 6 kapounů. V té době muselo osm zdejších sedláků robotovat čtyři dny v týdnu trojspřežím, tři sedláci čtyři dny dvojspřežím a bylo 208 dní pěší roboty.