Obec Karlštejn

Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat korunovační klenoty Svaté říše římské a relikvie (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže. Podle tradice vycházející z kroniky Václava Hájka z Libočan se slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 spolu s Karlem IV. účastnil i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, avšak oba mužové nebyli v tento den v Čechách, a těžko tedy mohli slavnostně založit hrad. Stalo se tak pravděpodobně o 2 roky dříve kolem roku 1346. Stavba hradu probíhala až do roku 1365. Vnitřní výzdoba hradu a kaple svatého Kříže byla dokončena v roce 1367.

Na počátku 15. století sem byly též přivezeny české korunovační klenoty. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna, krále Václava IV. (1378–1419). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále Zikmunda (1420) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla husitská revoluce a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu revoluce odolal hrad obléhání husitskými vojsky pod vedením Zikmunda Korybutoviče (1422). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn (1436), kde pak zůstaly uloženy až do začátku 17. století. Říšské klenoty již zůstaly v zahraničí.

Husitskou revolucí došlo ke změně původní funkce hradu. Karlštejnští purkrabí střežili české korunovační klenoty a zemský archiv. Od roku 1541 zde byly též ukládány opisy zemských desk.