Obec Klučenice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti – překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin. Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích. Vesnice původně patřila k majetku královského hradu Zvíkov. Po založení rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla ves roku 1238 králem Václavem I. řádu darována. V roce 1344 zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce 1352 se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků. V roce 1605 byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku. V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr. Křižovníci založili také Kamenici, která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností.

V roce 1619 se stala ves majetkem Petra ze Švamberka, po bělohorské bitvě byla opět vrácena. V roce 1621 byly Klučenice těžce poškozeny Marradasovými vojsky, která se snažila dobýt Orlík. Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku 1639 a 1640. V 17. století býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar. Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce 1645 přesun švédských vojsk generála Lennarta Torstensona, který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k Jankovu. Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce 1646 zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků. O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně. V roce 1720 oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela. 15. října 1744 zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, Chrástu a Voltýřově a způsobila značné škody. Během napoleonských válek vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů. Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech.

O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy. V roce 1718 se místní škola připomíná jako škola farní. Kamenice, Křesina, Voltýřov, Podskalí a Zadní Chlum byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům. Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce 1865 podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu. Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí. V roce 1895 bylo přistavěno další patro. Od roku 1883 si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku 1918.