Obec Korolupy

První písemnou zmínku o vsi nacházíme v roce 1371, kdy markrabě Jan Jindřich Lucemburský přikázal purkrabímu Petru Hechtovi z Rosic, aby byl pro Jindřicha z Hradce poslem deskových vkladů: vsí Lomů jemnickému měšťanovi Mikuláši ze Slavonic, vsí Chrlop a Mešovic Seydlinovi z Lubnice a vsi Radkova Vlkovi z Radkova. V roce 1498 potvrdil Vladislav II. obci Korolupy privilegia. Po potvrzení privilegií králem Vladislavem II. v roce 1498 v nich nebylo zahrnuto právo pečetní. Pečeť zobrazuje Marii s Ježíškem lemovanou dvěma květinovými stonky nad nápisem Kurlupp. Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore ze starého italského rodu, který se objevuje na Moravě po Bílé hoře, koupil panství v roce 1768. Collaltové vlastnili panství až do konce 2. světové války.

Po připojení pohraničních oblastí k Třetí říši spadala obec pod Říšskou župu Dolní Podunají. Dne 9. června 1945 přijela do obce partyzánská skupina pod velením plukovníka Vladimíra Hobzy. Německé obyvatelstvo se na příkaz gardistů muselo během půl hodiny shromáždit před kostelem a to pouze s osobním zavazadlem. Z mužů v obci vybrali partyzáni několik rukojmích, které odvedli ke zdi. Zde museli stát před namířenými samopaly až do doby, než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu. Německému obyvatelstvu poté prohledali zavazadla, zabavili cennosti a peníze. Následně téměř všechno německé obyvatelstvo vyhostili přes hraniční přechod ve Vratěníně spolu s občany z Lubnice, Mešovic, Uherčic i zcela německého Vratěnína.

Na převzetí moci ve státě a nastolení totalitního režimu se komunisté velmi dlouho a pečlivě připravovali. Roku 1946 se konaly první poválečné volby. V celém okrese Moravské Budějovice zvítězili lidovci (10 114 hlasů), následovaní komunisty (7 097) a dále národními socialisty (4 258) a sociálními demokraty (2 975). Nové obyvatelstvo Korolup rekrutované převážně ze zemědělského proletariátu z okolních českých obcí volilo politické strany: KSČ (73), ČSL (69) a ČSD (13) z celkem 172 voličů. 25. 4. – 25. 9. 1947 proběhlo v obci scelování půdy. Od společné rostlinné výroby na scelených lánech byl už jen krůček ke kýženému dovršení socialistického typu hospodaření. JZD bylo založeno v roce 1950. Během padesátých let byl komunistickou stranou v obci, zrovna tak jako v celém Československu, systematicky likvidován a perzekvován sedlácký stav a církev. Jižní oblasti Jemnicka, tedy i obec Korolupy, se dostaly na počátku padesátých let na desetiletí přímo do hraničního pásma. Do oblasti se nasunulo vojsko a pohraniční stráž. V těsné blízkosti obce tak vzniklo hraniční pásmo, do kterého byl povolen vstup pouze na speciální propustku. V krajině kolem Korolup chátraly a zanikaly kapličky, křížky, sochy a další prvky, které po staletí utvářely její duchovní charakter. Zničené budovy částečně nahrazovala od roku 1960 zvýhodněná družstevní i státní výstavba. Období od roku 1960 až 1980 lze charakterizovat jako dobu výrazných stavebních proměn socialistické obce Korolupy. Státní dotace do pohraničí a jeho zemědělství zajistila finanční krytí a lepší zásobování stavebním materiálem. To umožnilo zahájení hromadné přestavby i nové výstavby v obci. Po zavedení obecního rozhlasu se ujala v obci znělka – známá polka Jaromíra Vejvody Škoda lásky, která už k obci neodmyslitelně patří.