Obec Křivoklát

Ostrožna byla osídlena již v pravěku. Archeologickým výzkumem byla v prostoru parkánu nalezena keramika štítarské kultury z pozdní doby bronzové, zbytky roštové konstrukce a část chaty. Do stejného období spadá také obranný příkop zachycený ve výkopu v prostoru brány. Rozmístění jednotlivých nálezů naznačuje, že štítarské hradiště bylo rozsáhlejší než středověký hrad. Z hradního nádvoří pochází rovněž keramika z doby halštatské a laténské.

Nejstarší zmínky o Křivoklátu se nacházejí v Kosmově kronice a vztahují se k letům 1110–1113, kdy měl Vladislav I. na hradě věznit svého bratrance Otu Olomouckého. Další doklady o hradu pocházejí z let 1222 a 1224, v nichž král Přemysl Otakar I. na hradě vydal dvě listiny. V letech 1245–1260 je v pramenech zmiňován, v souvislosti s pobytem králů Václava I. a Přemysla Otakara II., tzv. Starý hrad (Castellum vetus). Ačkoliv pojmenování nelze jednoznačně spojit s žádným hradem v Přemyslovském hvozdu, za pravděpodobné lze považovat jeho spojení právě s Křivoklátem. Ve 13. století pro Křivoklát převládly názvy Hrádek (latinsky Castellin, německy Burglin) nebo Starý hrad.

Podle Tomáše Durdíka stával raně středověký Křivoklát jinde a na současné místo byl přenesen až okolo roku 1230, na přelomu období vlády králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Archeologický výzkum v prostoru jižního parkánu, realizovaný v letech 2004–2006, však odkryl pozůstatky mohutného valu s dřevěnou zpevňující konstrukcí. V násypu valu bylo zjištěno velké množství střepů pravěké keramiky, ale také keramika z 9.–10. století, čímž byl vyloučen pravěký původ opevnění. Část dříve získaných keramických střepů byla navíc nově datována do průběhu 12. století. Omezený rozsah dochovaných raně středověkých částí je způsoben rozsáhlými terénními úpravami provedenými na přelomu 14.–15. století, při nichž byly starší části zcela zničeny. Je proto pravděpodobné, že Křivoklát od počátku stojí na stejném místě jako dnes.