Obec Libenice

V místě s pomístním názvem Na Velkém kuse bylo v roce 1959 odkryto sídliště neolitické kultury s vypíchanou keramikou. Jeho součástí byl dlouhý dům s rozměry 8 × 7–9 metrů. Interiér domu byl řadami kůlů rozdělen přibližně na třetiny. V podlaze byly vyhloubeny tři jámy, z nichž v jedné byla nalezena částečně ožehnutá kostra dítěte. Na úlomcích mazanice byly doloženy stopy bílení vápnem. Druhým významným objektem je areál s půdorysem o rozměrech 80 × 20 metrů, ohrazený mělkým příkopem. V ohrazeném prostoru byl laténský hrob a v jihovýchodní části se nacházela soustava jam a kamenná stéla. Místo bývalo považováno za svatyni z pozdní doby halštatské, ale pozdější výklady tuto hypotézu zpochybnily. Jiná interpretace považuje nález za náhodné seskupení prakticky nedatovatelného příkopu, hrobu a několika jam, které podle dvojice bronzových nákrčníků a tří nádob nejspíše pochází z doby stěhování národů. Stéla byla umístěna na dvůr Archeologického ústavu v Praze. Po domnělé svatyni byla pojmenována planetka (4823) Libenice, objevená Antonínem Mrkosem 4. října 1986 na Kleti.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1142. Kolem roku 1400 zde byla vystavěna tvrz. Vesnice i tvrz často měnily majitele. Tvrz vyhořela roku 1643 a do dnešní doby se dochovaly pouze její pozůstatky.

V obci Libenice (přísl. Grunta, 667 obyvatel, katolický kostel, evangelický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: holič, 2 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 2 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Libenice, švadlena, 2 trafiky, truhlář.