Obec Libovice

První písemná zmínka o vesnici pochází z druhé poloviny 13. století. Od roku 1584 vesnici vlastnil Václav Pětipeský. Od roku 1623 vesnice patřila ke smečenskému panství.

V letech 1775–1776 bylo v okolí Kejkol severozápadně od vesnice objeveno ložisko černého uhlí, které zde po roce 1810 začal těžit František Beyer (1782–1864). Kolem jeho usedlosti a hostince postupně vznikla osada zvaná Svatý Jan. Její součástí bývala také hájovna a od roku 1866 mlýn poháněný parním strojem, který se předtím používal k čerpání důlních vod. Františkův syn Eduard Beyer (1829–1871) rodinný dvůr přestavěl na malý novogotický zámek dokončený v roce 1867. Po Eduardově smrti zámek sloužil jako letní sídlo vdovy a později se v jeho vlastnictví vystřídali Rudolfina Croyová (v letech 1912–1923) a rodina Šebestů, které patřil až do roku 1957. Od nich jej během nucené kolektivizace převzalo místní jednotné zemědělské družstvo a od roku 1962 stát. Zámek chátral a v roce 1964 byla povolena jeho demolice dokončená o tři roky později. V lesích u Kejkol byla roku 1943 zřízena vojenská střelnice využívaná i po druhé světové válce.

Těžba uhlí v okolí osady skončila přibližně v roce 1871 a přesunula se blíže k Libovici, kde bývaly doly Jiřina I. (1914–1944) a Jiřina II (1941–1966). Uhlí v dole Jiřina II. obsahovalo na jednu tunu 38–59 gramů germania, které se zde v malém množství získávalo.