Obec Lochenice

Poloha na návrší s pomístním názvem Na Šancích byla osídlena od neolitu příslušníky kultur s lineární, vypíchanou, pozdní lengyelskou a jordanovskou kulturou. V období kultury se zvoncovitými poháry bylo na návrší kostrové pohřebiště a za lužické kultury žárové. Místo znovu osídlili až lidé slezskoplatěnické kultury. V době kultury s vypíchanou keramikou se na mírném svahu nacházel rondel o vnějším průměru 72 metrů a vnitřním 45 metrů. Vymezovaly jej dva soustředné kruhové příkopy s průřezem ve tvaru písmene V a maximální hloubkou i šířkou 3,8 metru. Místa vstupů odpovídaly hlavním světovým stranám.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1143, a to v zakládací listině Strahovského kláštera. Patřila ke třinácti vesnicím bydžovského a královéhradeckého okresu, které klášteru přidělil pražský biskup Jan I. K roku 1350 je doložena existence farního kostela, který byl během husitských válek vyrabován a po nich obnoven. Tehdy ves patřila světským majitelům. Roku 1469 ji město Hradec Králové zakoupilo od Lva Tluksy z Čechtic. Roku 1586 postihla Lochenice morová epidemie. Za třicetileté války roku 1642 byly vypleněny. V berní rule z roku 1654 se zde popisuje 16 dvorů, z nichž 13 bylo vypáleno roku 1666. Další požár Lochenice postihl roku 1714, tehdy lehlo popelem 17 stavení. Stejně jako z mnoha jiných obcí (Jeníkovice aj.) uprchla před jezuitskými metodami rekatolizace značná část obyvatel Lochenic do exilu. Např. rodina Václava Jičínského emigrovala v roce 1736 – později žila v Choběbuzi a Berlíně), dále uprchl Martin Šádovský, Dorota Voříšková či Dorota Bukovská. Během válek o rakouské dědictví procházely přes Lochenice opakovaně pruská i císařská armáda. Během zimního kvartýrování císařské armády zde byl i baron František Trenck, který 1. 1. 1746 šel za kmotra při křtu syna jednoho z poručíků svého regimentu. V sedmileté válce roku 1763 pruská vojska celou ves Lochenice vyplenila. Poslední morová epidemie vypukla roku 1772.

Roku 1850 Lochenice připadly k okresu Hradec Králové. Od roku 1851 se začala pěstovat řepa cukrovka a budovat cukrovar v Předměřicích nad Labem. Roku 1856 byla severně od vsi postavena první trať železnice a 3. října 1857 vyjel z Pardubic do Liberce první vlak. 3. července 1866 se několik kilometrů odtud ve Chlumu odehrála bitva u Hradce Králové. Roku 1911 tu žilo 746 obyvatel. Mezi léty 1915 a 1925 byla regulována řeka Labe. V letech 1949–1960 byly Lochenice připojeny k okresu Hradec Králové-okolí.