Město Lučany nad Nisou

První písemná zmínka o Lučanech pochází z roku 1623. Prvním doloženým rychtářem byl Bartoloměj Fischer, jehož v uvedeném roce zmiňuje kronika sklářského rodu Schürerů z Waldheimu ve Mšeně. Další zápis je pak v semilském urbáři z roku 1634. Lučany patřily do semilského panství, jehož majiteli byli páni ze Smiřic. Toto panství získal v roce 1635 lotrinský rod Desfoursů.

Největším zaměstnavatelem v obci bývala sklářská huť Ludwig Breit, po válce závod podniku Jablonecké sklárny, vedle toho zde působilo mnoho podniků na výrobu skleněné bižuterie, skleněných perlí a skleněných knoflíků, tzv. mačkáren. Skleněné a bižuterní výrobky vyvážela do světa exportní firma J. W. Jäckel a spol, která měla filiálky např. v dnešní Ghaně a Nigérii. Sklářství přišlo však do Lučan teprve v 18. století, předtím se zde lidé živili drobným zemědělstvím, domácím tkalcovstvím a předením.

Dne 12. července 1894 projel údolím Nisy z Jablonce do Lučan první vlak a do 10. října téhož roku byl již dokončen úsek dráhy z Lučan přes rozvodí (Nisy a Jizery) do Tanvaldu, takže se již dala projíždět celá trasa. Před druhou světovou válkou se jevila možnost navést z Jabloneckých pasek tramvajovou trať o rozchodu 1000 mm, která by byla součástí Jablonecké tramvajové sítě. V letech 1905–1906 byl v obci zaveden plyn z vlastní plynárny v dolní části obce a v roce 1913 byla obec elektrifikována.