Obec Makotřasy

Makotřasy jsou významnou archeologickou lokalitou. Při záchranném výzkumu v průběhu výstavby rychlostní silnice Praha–Slaný v roce 1961 byla východně od vsi na malé vyvýšenině nad soutokem Dolanského a Lidického potoka objevena eneolitická osada lidu nálevkovitých pohárů z období kolem roku 3 500 př. n. l. Pocházejí odtud nejstarší doklady zpracování kovů na českém území (čtyři do země zapuštěné okrouhlé pece, kusy mědi, měděné strusky a zlomek hliněného tavicího tyglíku). Bylo zjištěno ohrazení čtvercové plochy příkopem 1,4 metru hlubokým a až čtyři metry širokým. Objekt se stranou dlouhou 300 metrů měl nejasný účel, ale podle orientace některých stavebních detailů ve směru západ–východ se uvažuje o kultovně astronomické funkci.

Nejstarší písemná zmínka o Makotřasích v zemských deskách se vztahuje k roku 1318 (in Makotrzas). Počátkem 15. století náležela ves s tvrzí pražskému měšťanu Petrovi Meziříčskému, přednímu odpůrci husitů. Když na jaře 1420 táhli ozbrojení husitští měšťané ze Žatce, Loun a Slaného na pomoc Pražanům, zmocnili se Makotřas a upálili zde dva kněze. Při vyhlazení Lidic 10. června 1942 padlo za oběť i několik mužů bydlících v Makotřasech.

V obci Makotřasy (414 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 3 hostince, kolář, kovář, mlýn, 2 obuvníci, 11 rolníků, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika.