Obec Mšec

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy se připomíná vladyka Dcheř ze Mšece (Dcherz de Mssecz) s dcerou Zdeňkou. Později byl Mšec ve vlastnictví pánů z Kolovrat, jejichž společný předek Albrecht (nejstarší) z Kolovrat († 1391), maršálek královny Anny Svídnické a zakladatel ročovského kláštera, učinil roku 1361 smlouvu o hranice mezi královským panstvím křivoklátským a svými vesnicemi Mšecí a Žehrovicemi. K roku 1352 je doložena mšecká fara a tedy i existence kostela. Z této doby také pocházejí první doklady názvu Kornhaus (1368 Albertus dictus Colowrat de Cornuss). V roce 1387 působil Albrecht z Kolovrat (není zřejmo zda A. nejstarší či jeho syn A. starší) spolu s Markvartem z Vartenberka odboj proti králi Václavovi IV. a dopouštěl se loupeží na cestách, pročež královské vojsko někdy v letech 1388 nebo 1390 mšeckou tvrz (či hrad – přesnější podoba tehdejší pevnosti není známa) dobylo a vypálilo.

Jeden z dalších synů zmíněného Albrechta nejstaršího, Mikeš († 1392), se stal předkem linie Kornhauzských z Kolovrat. Mikeš měl syny Albrechta a Jana († po roce 1437), kteří drželi Mšec společně. Janova dcera Eliška byla manželkou proslulého husitského vojevůdce Jana Roháče z Dubé. Po roce 1455 držel Mšec Zbyněk Kornhauzský z Kolovrat († po roce 1506), věrný stoupenec krále Jiřího z Poděbrad. Zbyněk Korhauzský a jeho manželka Kateřina z Dubé na stará kolena vedli o správu majetku hořké soudní spory se svým synem Jindřichem, který jim vyčítal špatné hospodaření. Rod Kolovratů, dotčený na cti takovým skandálním chováním, tehdy dokonce uspořádal roku 1503 sjezd svých příslušníků na Mělníce a donutil obě strany k jakémus smíru. Avšak ani Jindřich Kornhauzský hospodářství nepozvedl, a mšecké panství v hodnotě 7 tisíc kop grošů českých přešlo na jeho příbuzného, karlštejnského purkrabího Mikuláše (Mikše) Žehrovského z Kolovrat († 1510), který přesídlil ze Žehrovic na Mšec. Žehrovice tak byly spojeny se mšeckým panstvím a od těch časů nazývány Žehrovicemi Mšeckými.

Dalším, kdo Mšec spravoval Jiří Bezdružický z Kolovrat, nejvyšší zemský sudí († 1528), po němž zůstala vdova Eliška z Fictumu († okolo 1540). V letech 1536 až 1538 byl pánem na Mšeci Václav Budovec z Budova, po něm Dětřich (Jetřich) Bezdružický z Kolovrat († 1547). Když v roce následujícím zděděné panství přebíral Dětřichův synovec Ludvík Bezdružický z Kolovrat († 1554 či 1555) hejtman Nového Města pražského, zahrnovalo zámek Kornhauz se dvorem, pivovarem, sladovnou a městečkem, k tomu deset vsí: Milý, Srby, Lhotu, Žehrovice, Třtici, Honice, Třebichovice, Hořešovice, Lodenici, Kačici, k tomu lesy u Žehrovic, jedenáct rybníků a právo na výplatu dvou vsí zastavených, Pozdně a Bdína. Tato zmínka je nejstarším dokladem, v němž je Mšec označován jako městys a zároveň první, hovořící o mšeckém panském sídle jako zámku, což naznačuje dřívější přestavbu panského sídla za některého z předešlých majitelů. Roku 1550 Ludvík Bezdružický část mšeckého panství (Kačici aj.) odprodal majiteli sousedního panství smečenského Janu Bořitovi z Marinic a dalších částí se museli zbavovat i jeho zadlužení synové Jan a Zdislav Abdon, až Kolovratům zbyl jen Mšec a dvůr ve Třtici, které roku 1569 koupil Bedřich Mičan z Klinštejna a z Roztok na Žehrovicích za 5875 kop grošů českých.