Obec Mutějovice

Okolí vesnice bylo lidmi využíváno už v mladém paleolitu. Archeolog Friedrich Hammer na okolních polích a chmelnicích identifikoval pět lokalit, na kterých se vyskytuje štípaná industrie kultury aurignacienu. On a další badatelé získali soubor nástrojů vyrobených z baltského pazourku a bečovského křemence. Nálezy jsou uloženy v Muzeu T. G. M Rakovník. Další pravěká lokalita z období pozdního paleolitu byla popsána na okraji vesnice v místě s pomístním názvem Na Liščinách.

První písemné zmínky o Mutějovicích, tehdy příslušných ke královskému panství Křivoklát, pocházejí z období panování krále Jana Lucemburského a datují se do let 1325 a 1337 (kdy Jan zastavil Mutějovice Jindřichovi z Kaufunku). K roku 1356 se mutějovický kostel svatého Václava připomíná jako farní. Již ve druhé polovině 16. století bývala v Mutějovicích škola, jedna z prvních v širokém okolí.

Za třicetileté války byla obec roku 1634 vypleněna a farnost dokonce na čas zanikla. V roce 1707 byly obnoveny farnost a škola, roku 1740 postaven kostelík sv. Prokopa. Velká pohroma postihla Mutějovice v roce 1806, kdy rozsáhlý požár strávil 47 domů i kostel. V letech 1867 až 1871 byla katastrem Mutějovic položena železniční trať z Prahy do Chomutova. V roce 1880 došlo k založení místního sboru dobrovolných hasičů, roku 1893 pak byla v Mutějovicích zřízena pošta. V této době se v okolí obce rozvíjela těžba kamenného uhlí a pěstování chmele.