Obec Nemile

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1374. Dnes katastrální části Filipov, podle knížete Filipa Erazima z Lichtenštejnu, vzniklé rozparcelováním poplužního dvora v roce 1773. Po roce 1945 opět obce sloučeny.

V obci, jejíž část se jmenuje Filipov, leží i bývalý poplužní dvůr s tvrzí. Tvrz koupil od urozeného pána Ladislava Velena z Žerotína urozený vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu za 10 tisíc zlatých roku 1617. Roku 1623 ji zachytil Paulus Aretinus na své mapě Zábřežska již po renesanční přestavbě. Na přestavbě původní středověké tvrze, se podílela stavební huť působící v této době na moravskotřebovském zámku, později Tatenickém zámku s vlašskými kameníky a štukatéry v čele s italským stavitelem G. Mottalou de Bonnamone. Tvrz byla rozšířena ve čtyřkřídlou patrovou stavbu uzavírající nevelký poplužní dvůr, přičemž část její původní budovy byla zahrnuta do novostavby. Do současnosti se dochovalo středověké jádro s renesanční přestavbou dnes jedinou již přízemní budovou. Na tvrzi se vystřídala řada šlechtických rodů. Z nejznámějších můžeme jmenovat: Tunklové z Brníčka a Zábřeha, Trčkové z Lípy, Ladislava z Boskovic, Ladislava Velena z Žerotína, Kryštofa Huberka z Belnsdorfu; za těchto dvou majitelů byla tvrz renesančně přestavěna. Poslední šlechtický rod byli Lichtenštejnové.

Roku 1876 je na tvrzi zmiňován hostinec, ze kterého se dochovala řada pivních lahví i bývalý výčepní pult s evidenčním štítkem „majetek sladovny a pivovaru v Litovli“. Tato tvrz je ojedinělá svými interiéry, které mají dochovanou původní renesanční štukaturu, keletované omítky. V objektu tvrze se dochovala černá kuchyně, bílá kuchyně, rytířský sál, štukované panské pokoje. Na tvrzi je k vidění také řada archeologických vykopávek či kamenné fragmenty z maletínského pískovce. Sklep s původní 20 metrů hlubokou studnou (druhá asi 30 metrů hluboká, tesaná ve skále je na dřívějších prostorech zahrady před tvrzí, dnešní nová zástavba domů) a nad ní průjezd (sín) též bohatě renesančně štukovaný ve svornících s rozetami z pálené hlíny, kdysi bohatě malované.