Obec Nížkov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1206, kdy Jan z Polné pozval mnichy z Oseku, aby na území Nížkova postavili klášter. Podle jiných zdrojů první písemná zmínka pochází z let 1232, 1233 či 1234, kdy tady osečtí mniši postavili cisterciácký klášter Cela svatého Bernarda včetně dřevěného kostelíka. Podle kronikáře Jindřicha Řezbáře tu rovněž založili vinohrad. V roce 1239 je opat Slávek z místa odvolal kvůli tvrdým životním podmínkám a nárokům olomouckého biskupství na zdejší území. Po odchodu mnichů zde zůstal dřevěný kostelík, jemuž se říkalo „na Mníšku“ a vesnici okolo něj pak Mníškov. Ve druhé polovině 13. století byl na místě dřevěného kostela postaven kostel kamenný v raně gotickém slohu. Zasvěcen byl svatému Mikuláši. Roku 1318 obec přepadli a vyplenili loupeživí šlechtici. V roce 1350 zde byla zřízena plebanie. O šest let později vesnici koupili páni z Pirkštejna. V roce 1463 polenské panství získal Viktorín z Poděbrad jako věno dcery Hynka Ptáčka z Pirkštejna, Markéty. Od roku 1486 Nížkov vlastnili páni z Kunštátu, ti ho později prodali Trčkům z Lípy. V roce 1538 majetek získal Karel z Valdštejna, jehož dcera si polenské panství přinesla roku 1553 jako věno do manželství se Zachariášem z Hradce. Dne 3. listopadu 1597 koupil polensko–přibyslavské panství Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu za 119 000 míšeňských zlatých. Po něm majetek zdědil jeho syn Jan, po jehož smrti roku 1609 se majetku ujal Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu.

Roku 1623 bylo Rudolfu Žejdlicovi panství za účast v českém stavovské povstání zkonfiskováno a majetek získal kardinál František z Ditrichštejna, jehož rod Polnou a okolí držel dalších tři sta let. Od roku 1654 obec spadala jakou součást polenského panství pod Čáslavský kraj. Z roku 1686 pochází první písemná zmínka o zdejší škole v souvislosti s rekonstrukcí dřevěné školní chaloupky. Od roku 1691 místní obyvatelé každoročně druhou neděli po Velikonocích pořádají pouť. V letech 1708–1709 zde byla postavena kostnice, kam se ukládaly ostatky zemřelých vojáků z lazaretu v Polné. V letech 1741–1748 Nížkov zasáhla morová epidemie, což připomínají dvoje boží muka. V roce 1850 zde byl zřízen samostatný farní úřad. V letech 1850–1879 patřil Nížkov pod okres Přibyslav. V roce 1872 zde byla zřízena pošta, roku 1881 tu vznikl sbor dobrovolných hasičů. Do roku 1884 obec spadala pod soudní okres Polná, poté pod okres Havlíčkův Brod (tehdy Německý). Na přelomu 19. a 20. století zde sídlily škrobárna, dvě tírny lnu a dva mlýny. Roku 1898 tu byla založena Raiffeisenova záložna, jež se později změnila v kampeličku.

V roce 1931 tady byla postavena sokolovna a družstevní lihovar. Od roku 1949 obec přísluší k okresu Žďár nad Sázavou (tehdy Žďár). Od roku 1961 pod Nížkov spadají jako místní části Buková a Špinov. V devadesátých letech dvacátého století nechala obec postavit čistírnu odpadních vod, kanalizační síť a byl zaveden plyn. Roku 1999 tu Oblastní charita Žďár nad Sázavou otevřela dům s pečovatelskou službou. Při této příležitosti obecní úřad vydal brožurku Malý průvodce obcí Nížkov a devět sérií pohlednic. V roce 2005 bylo otevřeno malé muzeum.