Obec Osoblaha

Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolní vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé.

V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro.

Na konci druhé světové války bylo město během těžkých bojů z 90 % zničeno, Osoblaha se totiž stala prvním městem na území dnešního Česka, které bylo na konci války osvobozeno – na rozdíl od většiny území Česka bylo osvobozeno již ve druhé polovině března 1945. Během bojů o město padlo asi 800 vojáků sovětské armády a asi 100 německých vojáků. Po válečné zkáze následovalo vyhnání sudetskoněmeckého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly odstřeleny trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní ve velké většině poválečná. Výjimku tvoří židovský hřbitov, na kterém se zachovalo přes 300 náhrobků, některé až ze 17. století.