Obec Panoší Újezd

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, podle názvu obce se však dá předpokládat, že je ještě mnohem starší. Přívlastek Panoší získala obec podle manů, kteří zde dostávali půdu – újezdy, tj. území, které se dá za určitou dobu objet koňmo, za to byli povinni vykonávat zbrojnošskou službu na nedalekém hradě Krakovci. Později jejich povinnosti převzal hrad Křivoklát. Panoší Újezd vzkvétal zejména za vlády Lucemburků. Místní kostel Nanebevzetí Panny Marie je již od 14. století kostelem farním. V roce 1718 byl přestavěn v barokním stylu.

Po husitských válkách obec téměř zanikla, ale další rozkvět obce přišel za vlády Jiřího z Poděbrad, což vedlo k růstu obyvatel. To byl také důvod, proč na přelomu 15. a 16. vznikla nová vesnice – Nový Újezd (ležel v místě současné vsi), který později dostal přívlastek Velký, neboť rozlohou brzy překonal starší obec. V roce 1937 došlo ke sloučení obou obcí, které se spojily pod názvem starší obce.

Obcí procházela i důležitá stezka z Plzeňska do Prahy, která se zde křížila s Lounskou kupeckou stezkou. Podél ní vznikla řada barokních kapliček, jedna se v polích u obce dochovala až do sedmdesátých let 20. století, kdy byla zbořena. V roce 1792 vznikla obecní kovárna, o dvanáct let později obecní pastouška. V Panoším Újezdě byla i cihelna, neboť zdejší červenice a hlinky jsou pro pálení cihel vhodné, do dnešního dne se však nezachovala.