Obec Radostov

Vzniklo přivlastňovací příponou –ův z osobního jména Radosta a znělo Radostův, tj. dvůr. Objevuje se ještě u obcí Radostice a Radostín.

Obec byla založena na vymýcené lesní půdě na přelomu 11. a 12. století. První písemná zmínka o obci však pochází až z roku 1395. Základy obci položila dřevěná tvrz, jejímž prvním známým majitelem byl Aldyk z Radostova. Jména prvních majitelů upadla navždy v zapomnění. Od roku 1663 patřil Radostov Harrachům, kteří ho připojili ke Stěžerskému panství. Před husitskými válkami byl majitelem radostovského zboží Střmen z Radostova. V kronikách je zmínka a jakémsi alchymistovi – Bavor Rodovský mladší z Hustiřan, jemuž Radostov také v 16. století patřil. Patřil mezi nejvýraznější české alchymisty a na Radostově (jak se tehdy říkávalo) si také zřídil svoji laboratoř, kde vydal svoje nejznámější dílo Secreta Aristotelis a mnoho děl přeložil z latiny do češtiny. Pracoval také na dvoře Rudolfa II. Jelikož se mu v hospodářství nevedlo, byl nucen statek prodat (pravděpodobně Harrachovi, kterému patřil až do zrušení roboty). V roce 1512 koupil Radostov Zachař z Plotišť a později přešel všechen majetek do rukou Radeckých z Radče a na Radostově. Pět roků před bělohorskou bitvou je na statku zapsán Kryštov Radecký. Pro účast na vzpouře proti Habsburkům mu byl majetek zabaven.

Plány rozvoje obce překazila první světová válka. Rakouskou polní uniformu obléklo 54 místních záložníků, z nichž se 5 nevrátilo. Do zajetí padlo 6 mužů, do legií vstoupilo rovněž 5. Vesnice byla sužována častými rekvizicemi. Už v druhém válečném roce těsně přede žněmi zavazovala rekviziční komise přímo na poli k nuceným dodávkám obilí za nízko stanovené ceny. Někteří vychytralci se odškodňovali tím, že prodávali živobytí městským rodinám za nepřiměřené peníze.