Obec Samotišky

Samotišky byly poprvé zmíněny v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1141, která ohlašovala přenesení biskupského sídla k novému chrámu svatého Václava. Biskup Jindřich Zdík tak dal sepsat vše, co v té době ke kostelu patřilo, včetně dvou popluží v Samotiškách. K roku 1275 je zde doložen i majetek kláštera Hradisko, který postupem doby překonal majetek kapituly.

V minulosti se obce dotýkaly události olomouckého obklíčení vojsky Pražanů během husitských válek i obsazení švédskými vojsky v letech 1642 až 1650. V roce 1669 obec také výrazně ovlivnila stavba kostela na Svatém Kopečku, jež byla financována výnosem ze svobodného dvora (později známého jako rychta), který získal olomoucký měšťan Jan Andrýsek. V roce 1771 tvořilo obec 32 usedlostí a došlo k prvnímu číslování domů. Kolem roku 1850 měly Samotišky 699 obyvatel. Největší tragédie, kterou obec potkala, byl v roce 1856 obrovský požár, kdy shořelo 31 usedlostí a domů. O deset let později obyvatele zasáhla cholera, které podlehlo 75 osob. Postupem času přibývaly domy a obyvatelé, a tak v roce 1898 byla zahájena výstavba obecné školy. V obci byla až do roku 1977 také poměrně velká cihelna.

Největším novodobým zásahem do života obce, v níž si již mnoho olomouckých občanů postavilo své domy a která proto byla považována za satelitní obytnou zónu, bylo připojení k Olomouci.