Město Sezimovo Ústí

Nejstarší písemný údaj o Sezimově Ústí je souhlas generální kapituly dominikánského řádu se zasvěcením kostela konventu zakladateli řehole sv. Dominikovi z roku 1250. A protože se žebravé řády usazovaly jen ve slibně se rozvíjejících městech, muselo být město Ústí založeno před polovinou 13. století, patrně pány z Hradce. Další zmínka o městě Auzt, tedy prostém Ústí, je v závěti Voka I. z Rožmberka z roku 1262, ve které pamatuje na vrácení dluhu ústeckým dominikánům. Nová řeholní komunita tedy zřejmě byla dobře zabezpečena, neboť navzdory svému závazku chudoby si mohla dovolit poskytnout půjčku. Město bylo rozšířeno v roce 1277, kdy bylo vypáleno nedaleké Hradiště (pozdější Tábor), jehož obyvatele Ústí přijalo. Teprve v listině Karla IV. z roku 1345 ve věci nalezišť stříbra se poprvé objevuje upřesňující dodatek („Ústí nad řekou Lužnicí“), a konečně o čtyři desítky let později rodáci označovali již své město jako „Sezimovo Ústí“ v souvislosti se Sezimou, pátým, nevlastním synem Vítka z Prčice, z mocného šlechtického rodu Vítkovců.

V dubnu až červenci 1414 ve městě krátce bydlel Jan Hus, který sem přišel na pozvání Anny z Mochova, vdovy po Janovi z Ústí. Získal zde mnoho stoupenců, ti však byli v roce 1419 z města vyhnáni. Uchýlili se do okolních lesů a vsí, až 21. února 1420 na město zaútočili, dobyli je a obsadili. 30. března 1420 se ovšem rozhodli staré město raději vypálit a odejít do nově založené husitské obce jménem Tábor. Rozvaliny města se od 17. století zvaly Starý Tábor a sloužily jako zdroj stavebního materiálu a také jako plocha pro pastvu dobytka a ovcí. Stavební materiál byl mimo jiné použit i při stavbě císařské silnice roku 1753. Začátkem 19. století je doložen jen mlýn se dvorem.

Nové osídlení bylo navrženo v roce 1827, pravidelně vyměřené v empírovém duchu jako vesnice poddaná městu Tábor. Zprvu magistrát města Tábora počítal s prodejem 81 parcel za 40 zlatých stříbra, ale pro velký zájem bylo nakonec vyměřeno a prodáno parcel celkem sto. V létech 1835 až 1938 probíhala výstavba kostela vysvěceného k Povýšení svatého Kříže na který přispěli obyvatelé vesnice. V roce 1920 se pak město vrátilo k historickému názvu Sezimovo Ústí.