Obec Skalsko

Obec je v písemných pramenech poprvé připomínána v roce 1352. Prvním jejím známým držitelem byl roku 1398 Sulko z Kováně. Skalsko tehdy náleželo ke kováňskému statku. Stávala zde i tvrz, písemné zmínky o její existenci ovšem chybí. V roce 1408 bylo Skalsko připojeno k Dražicím a v majetku Dražických z Kunvaldu bylo do roku 1482. Před rokem 1560 prodali majitelé skalského statku Jan Hrzán z Harasova a Václav Ceteňský z Cetně své podíly kostelu svatého Michaela v Praze. V roce 1626 daroval císař Ferdinand II. Štýrský kostel svatého Michala řádu servitů a v jejich majetku zůstalo Skalsko až do roku 1785. Servité postavili skalský zámek jako své letní sídlo, které ale spíše sloužilo úředníkům, a k věži starého skalského kostela přistavěli v roce 1735 novou loď. Po zrušení kláštera servitů za Josefa II. připadlo Skalsko náboženskému fondu a v roce 1809 koupil Skalsko od náboženského fondu francouzský emigrant kníže Karel z Rohanu. Posledními feudálními majiteli statku byla knížata z Thurnu a Taxisu (od roku 1843).

Kromě zmíněného, dnes pseudorenesančního zámku stojí ve vsi barokní, několikrát upravovaný, kostel svatého Vojtěcha. Z původního kostela, který byl zasvěcený svatému Havlu, zůstala pouze věž s erbovní deskou se jmény Jana a Bohuslava z Kunvaldu a Dražic ze druhé poloviny 15. století. V obci se dochovalo i několik lidových statků s krásnými branami. Na vysokém ostrohu nad potokem mezi Skalskem a Sudoměří se nachází původní hradiště a pohřebiště nazývané Zadní hrádek, kolem kterého se rozkládá i stejnojmenná přírodní památka.

Ve vsi Skalsko (600  obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, cihelna, holič, 3 hostince, kolář, konsum Svépomoc, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 3 pekaři, 13 rolníků, 2 řezníci, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Skalsko, výroba hospodářských strojů Hegr, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím.