Obec Skvrňov

Ves Skvrňov je poprvé zmíněna v roce 1295, kdy zde měli majetek Vlastek, Záviš, Byčeň, Smil, Jarohněv a Černín ze Skvrňova (Squirnow), doložení při vyměřování hranic Ratají nad Sázavou. V průběhu 14. a na počátku 15. století je uvedena ještě řada zemanů, užívajících přídomku ze Skvrňova. Jejich vzájemné příbuzenské vztahy však nelze určit. Od roku 1364 se ve Skvrňově připomíná i majetek sázavského kláštera, neboť v tomto roce byl spolupatronem skvrňovského kostela i sázavský opat.

Podrobnější údaje o majitelích Skvrňova po husitských válkách nejsou známy. Pouze je doloženo, že část vsi připadla v roce 1421 pánům z Kunštátu, v roce 1433 patřila jiná část vsi s dvorem sázavským benediktinům (jim patřila až do roku 1620) a další část s dvorem náležela před rokem 1462 Ofce ze Zásmuk a po její smrti v tomto roce připadla jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Král odúmrť postoupil Ofčinu bratrovi Václavovi ze Zásmuk. V průběhu druhé poloviny 15. nebo na počátku 16. století byly se zásmuckým panstvím spojeny i další díly vsi a v roce 1543 je jako součást tohoto panství, které tehdy náleželo Adamovi z Říčan, jmenována i část vsi Skvrňov s tvrzí. A to je první a také jediná zmínka o skvrňovské tvrzi. Lze předpokládat, že ji vystavěl některý z majitelů vsi v průběhu 14. století a že zpustla po spojení se Zásmukami, kdy ztratila význam jako panské sídlo.

Ve vsi se nachází kostel svatého Havla, což je významný románský kostel postavený v první čtvrtině 13. století hutí sázavského kláštera. Kostel se v téměř neporušeném stavu dochoval dodnes, pouze v roce 1870 byla přistavěna sakristie s předsíní a v roce 1902 byl puristicky obnoven. Poslední oprava proběhla v letech 1992–1994. Jednolodní obdélný kostel vystavěný z pískovcových kvádrů je ukončen půlkruhovou apsidou, k jižní stěně je přistavěna sakristie s předsíní a před západním průčelím se tyčí třípatrová věž. V nejvyšším patře je prolomena potrojnými sdruženými okénky a je kryta střechou na dřevěných krakorcích.