Obec Slavětice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Slavětice byly od svých počátků majetkově rozděleny. Menší díl náležel mezi původní statky třebíčského benediktinského kláštera, větší patřil světských majitelům, některé desátky patřily klášteru dalešickému. Roku 1375 držel část slavětického zboží Jan z Holoubka, posléze pak byl majitelem hradu Holoubek a části Slavětic Martin z Jemnice a další díl patřil Milotovi z Křižanova, po něm pak majetky zdědila Helena z Lípy, ta se spolčila s manželem Jindřichem z Vartenberka, s tím spoluvlastnila Slavětice a Vícenice. Roku 1447 se již Holoubek uvádí jako pobořený a jeho majitelem byl Jindřich z Říčan, ten prodal Slavětice i s hradem Janovi z Arklebic a Myslibořic, Jan z Arklebic získal téhož roku část majetku ve Slavěticích od Smila z Doubravice a Osového.

K majetkovému scelení osady došlo až v roce 1454, kdy ji celou držel Lizna z Arklebic, ten získal poslední díl vesnice od majitelů třebíčského kláštera, roku 1480 zdědil vesnici Ctibor z Arklebic, po něm pak dědili Jan a Zikmund z Arklebic, kteří v roce 1503 prodali pusté Lipňany a Slavětice Jindřichovi z Vlašimi. Pravděpodobně za vlády Arklebických byla ve vsi vybudována tvrz, poprvé však byla zmíněna až roku 1613. Po Jindřichovi z Vlašimi pak majetek zdědili jeho synové, kdy ve Slavěticích roku 1522 vládl Hynek z Vlašimi, po něm pak Slavětice od roku 1534 patřily Mikulášovi Jankovskému, roku 1545 Jindřich z Vlašimi, roku 1555 bratři Jindřich a Oldřich Jankovští na Slavěticích. V roce 1568 pak byl majitelem Jiří Jan z Vlašimi, ten roku 1573 přikoupil pustou vesnici Mstěnice, po něm pak se majitelem stal Vilém Jankovský z Vlašimi, zemřel mladý a jeho nedospělí synové byli zastupováni Frydrychem z Náchoda, který Slavětice prodal poručníkovi nedospělých dětí Jindřicha Kralického z Kralic.

Po smrti Frydrycha z Kralic pak zdědili Slavětice Albrecht a Frydrych Sedlničtí z Choltic, posléze majetky získal Bedřich Sedlnický a později pak majetky zdědil Karel Gryn ze Štyrcenberka, který však v roce 1621 přišel pro účast na povstání stavů majetky ve Slavěticích a Lukách a Slavětice pak od Ferdinanda II. získal Jindřich z Thurnu-Valssasiny, v roce 1630 pak již byl majitelem Slavětic a Lipňan Jiří z Náchoda. Proti tomu se Jindřich z Thurnu vymezil, ale Slavětice zůstaly pánům z Náchoda. V roce 1649 prodal Ferdinand Leopold z Náchoda Slavětice a Lipňany Jiřímu Vilémovi Dubskému z Třebomyslic, ten pak prodal vesnice v roce 1660 Janovi Müllerovi z Mühlbachu, ten prodal vesnice roku 1665 Jiřímu Matyášovskému z Matyášovic.