Obec Soběslavice

Název obce se odvozuje od knížete Soběslava, což však historické záznamy o jeho životě nepotvrzují. Pouze podle legendy se měl tento kníže po zbavení trůnu na počátku 11. století uchýlit do zdejší krajiny, hustě zalesněné s hojností zvěře, a vystavět na území dnešní obce pevný hrad či spíše malou tvrz. Připomínkou této tvrze měla být hluboká studna, která byla zasypána počátkem devatenáctého století (dnes dům č. 9). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Nejdříve byla zřejmě osidlována západní, později východní část rokle kolem které se obec rozkládá. Vzhledem k tomuto uspořádání a dřívějšímu charakteru chalup bývala obec připodobňována k Betlému. Obec i okolní osady přináležely ke svijanskému panství a k farnosti Vlastibořice. Určité historické vazby byly i k farnosti Loukov, spjaté se sychrovským rodem Rohanů.

V okolí obce průběžně vznikaly v historických dobách další osady, jež správně i katastrálně k Soběslavicím náležely. Název sousedních Padařovic je údajně odvozen od kněze Padařova, který žil v okolních lesích jako poustevník kolem roku 1120. Osada Stráňov dostala údajně jméno od vůdců sirotků a táboritů, kteří se zde ukryli po prohrané bitvě u Lipan v roce 1434.

Dějiny devatenáctého století a celý kraj na východ od Soběslavic významně poznamenala Prusko-rakouská válka r. 1866 (bitvy na Jizeře, na Jičínsku, Trutnovsku a u Hradec Králové). Obce se příliš nedotkla, projely zde pouze jednotlivé hlídky rakouských husarů a myslivců. Krvavá bitva se však odehrála v Podolí u nedalekých Svijan.