Obec Srnojedy

Obec Srnojedy se v dochovaných historických pramenech poprvé vzpomíná v době zemana Jana ze Srnojed, zvaného Tluch, který se v roce 1410 soudil o místní dědictví u dvorského soudu v Praze. Celý spor měl rozhodnout král Václav IV. Počátky obce lze ale hledat již v období konce 12. století (resp. začátku 13. století). Další zmínka se objevuje teprve roku 1462, a to v souvislosti s prodejem Krchlebské tvrze spolu s majetkem, do něhož patřila i obec Srnojedy, bratřím Janu a Jiřímu z Ohnišťan tehdejším majitelem Janem Žákem. Jan mladší z Ohnišťan později rozrostlý statek prodal v roce 1502 městu Chrudim. Po prodeji se stali srnojedští na dalších 45 let poddanými vrchnosti města Chrudimi. Když v roce 1547 vypukly protihabsburské stavovské nepokoje, kterých se účastnily i delegace královských měst, byl jim po potlačení těchto nepokojů Ferdinandem I. zkonfiskován majetek – tak se stalo i chrudimským.

Konfiskovanou tvrz Krchleby spolu se Srnojedy koupil od krále Jan z Pernštejna a připojil nový majetek k pardubickému panství. Obec se stala i s ostatním majetkem součástí rozlehlého velkostatku, který spolu s centrem Pardubic budoval od roku 1491 Vilém z Pernštejna. S pardubickým panstvím potom vesnice sdílela své osudy již natrvalo. Na panství vznikly rozsáhlé soustavy rybníků, tehdy jedny z nejvýznamnějších v Čechách. Srnojedy byly začleněny do rychty Jezbořické. V polovině 16. století bylo v Srnojedech sedm selských gruntů a jedna výsadní hospoda. V roce 1560 byl nucen Jaroslav z Pernštejna prodat zadlužené pardubické panství králi Ferdinandovi I. To se tak napříště stalo královským komorním panstvím. Do třicetileté války se velikost a rozsah Srnojed příliš nezměnil, Srnojedy na panství patřily k malým vesnicím. V průběhu třicetileté války pak většina statků zpustla, ale poté sem přišli noví obyvatelé a vrátili se i někteří starousedlíci.

Největší změny ve vývoji obce nastaly ve 20. století. Rozrostl se počet obyvatel obce, ve třicátých letech sem byla zavedena elektřina. Největší zemědělská usedlost – Srnojedský dvůr, který stojí osamocen v polích na příjezdu směrem od Pardubic – v průběhu let změnil několik majitelů a dnes je z této usedlosti průmyslový areál. V roce 1933 vznikl v obci hasičský sbor a začala se stavět hasičská zbrojnice. Do obce byl zaveden telefon. Postavilo se zdymadlo na Labi s odpadním kanálem. Ve čtyřicátých letech se začala budovat vodní elektrárna. V padesátých letech si občané začali stavět nové rodinné domky na pozemcích, které patřily k Srnojedskému dvoru. Vznikla tak nová zástavba. V této době také Jednota postavila v centru obce nový obchod se smíšeným zbožím. Začátkem sedmdesátých let si občané svépomocně postavili pohostinství v obci a následně (po prodeji Jednotě), dokončili velký kulturní dům.