Obec Stará Lysá

Dle evidence Archeologického ústavu Akademie věd ČR (Městské muzeum Čelákovice) jsou na katastru obce Stará Lysá doloženy pouze tři nálezy. První z roku 1947 byl vyhodnocen jako vrcholný středověk, ovšem bez bližšího popisu. Nález u domu č. p. 18, parcela parcelní číslo 55 z roku 1949 podchytil dvě kostry přes sebe napříč položené a lebku z kultury knovízské (asi 1300–950 př. n. l.).

Zatím nejlépe zdokumentovaným nálezem je nález dehtářské pece spolu s jámou, keramikou a zbytky dřeva v lokalitě „Za Pecí“. Nález z roku 1999 je datován do 17. století . Z publikovaných ( ), ale předměty nedoložených nálezů z přelomu 19. a 20. století jsou citovány tuhované střepy (kultura knovízská) a střepy vypichované keramiky (kultura s keramikou vypíchanou cca 5100 – 4400 př. n. l.) z lokality „Na Ostrově“. Zde pak měly být „… v nerovné půdě stopy lidských bydlišť a nalézající se četné střepiny rázu hradišť“. Tuhované střepiny měly být dále nalézány v lokalitě „Krchovíčko“.

Nejstarší písemné doklady o Staré Lysé pocházejí z 11. stol., kdy zde byl v roce 1013 na knížecím dvorci vězněn knížetem Oldřichem jeho bratr Jaromír. Následně po Jaromírově smrti knížecí majetek (v té době zahrnoval území dnešních obcí Lysá nad Labem, Litol, Stará Lysá, Čihadla, Stratov, Benátecká Vrutice, Milovice, Mladá) jako výsluhu obdržel zeman Mutiš (Vršovec). Po jeho smrti mělo panství připadnout kapitulnímu kostelu svatého Václava ve Staré Boleslavi, který založil kníže Břetislav. Stará Lysá je výslovně zmíněna v roce 1052 v zakládací listině kapituly staroboleslavské.