Obec Stradouň

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1160, kdy vladyka Štěpán věnoval výnos cla podlažickému klášteru. Obec ležela na důležité obchodní stezce, zvané Trstenická. V roce 1304 byla obec ve vlastnictví Zbraslavského kláštera, jemuž byl její výnos věnován Václavem II. Od husitských válek pak byla obec vlastnictvím královského města Vysoké Mýto. Po husitských válkách prodal král Zikmund obec Diviši Bořkovi z Miletínka, ale Vysoké Mýto obec po čase získalo do své držby. To existovalo až do roku 1548, kdy obec městu odňal císař Ferdinand I. Habsburský za povstání proti němu. Později vlastnili obec Slavatové a Žerotínové jako majitelé chroustovického panství.

Všichni majitelé chroustovického panství byli až do období před Bílou horou utrakvisté, nebo v případě Žerotínů čeští bratři. Předposledním nekatolickým majitelem chroustovického panství byl Jiří z Gerštorfu, defenzor České konfese, jeho synovi Štěpánovi bylo chroustovické panství po porážce stavů na Bílé hoře odňato. Pobělohorská doba, zvláště třicetiletá válka, zasáhla do náboženského a společenského života a také zanechala výraznou stopu v životě obce. Celé chroustovické panství v pobělohorské době odkoupil Johan Baptist Weber, císařský úředník, mající na starosti právě rozdělování zkonfiskovaného majetku, zabaveného nekatolickým šlechticům a dalším majitelům. Panství mu patřilo po celou třicetiletou válku. Po ní v roce 1651 byl uskutečněn soupis poddaných podle víry, který měl ukázat na místa, kde jsou ještě nekatolíci a tam zaměřit misie. Stradouň v tomto soupisu byla z 65 obyvatel většinově nekatolická, katolíků bylo v obci pouze pět. V době po třicetileté válce zůstává ještě několik gruntů ve vsi volných.

Dědička po Janovi, jeho dcera Kateřina Voršila, provdaná z Ausperka a Trauna prodává v roce 1655 celé panství Karlu Ferdinandovi, říšskému hraběti z Waldsteina. Alžběta Barbara z Waldsteina prodala potom roku 1663 zámek Chroustovice s poplužními dvory a vesnicemi říšskému hraběti Libsteinskému z Kolovrat a na Rychnově. Ten pak postavil 1667 v Chroustovicích zámek. Po smrti hraběte zdědil Chroustovice jeho syn Norbert Leopold Kolovrat. Jeho starší syn František prodal Chroustovice se všemi vesnicemi roku 1721 Jeronýmovi hraběti de Capecea a markraběti de Rofrano, císařskému radovi krále španělského a generálnímu poštmistrovi v Itálii. Chroustovice držela Marie Terezie, rozená markýza z Rofrana, choť c. k. tajného rady, hraběte Leopolda Vchynského ze Vchynic, jež se po jeho smrti vdala za hraběte Brechainvile. Po ní dědili synové František, Ferdinand a Filip ze Vchynic. Ten koupil bratrovu polovici a stal se pánem celého panství, hrabě Filip Vchynský byl zasnouben s nezletilou dcerou Marií Augustinou, dcerou hraběte Františka Josefa ze Vchynic. Ta však záhy zemřela a odkázala snoubenci svá rozsáhlá panství. V té době u něho žila sestra Marie Terezie, ovdovělá kněžna Poniatovská, kvůli níž vystavěl u Trusnova letohrádek Neulust čili Terezienlust. Pak prodal panství roku 1823 knížeti Karlu Alexandrovi z Thurnu a Taxisu, jenž zemřel roku 1827. Po něm zdědil panství jeho syn kníže Maxmilián Karel z Thurnu a Taxisu. Na základě obecního zákoníku ze dne 17. března 1849 působí Stradouň jako samostatná obec.