Obec Tři Sekery

Nejstarší historie území byla spojena s ostrahou hranice českého státu, kterou zajišťovali Chodové. Tehdy zde ještě neexistovaly žádné vesnice a vznik Tří Seker nebyl v souvislosti s Chody, ale s objevem rudních ložisek v 15. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1555. Jiný zdroj uvádí první písemnou zmínku v roce 1529, kde je v historických pramenech v tachovském archivu zmíněno nové sídlo v Tachovském lese „Drey Hockkhenn“. Roku 1538 je uváděna těžba měděné rudy a udělení první hornické svobody Kašparu Pluhovi. Až do roku 1606 byl majitelem obce i veškeré hornické těžby panovník, jenž ovšem obojí pronajímal. Roku 1606 prodal císař Rudolf II. Tři Sekery a okolní osady šlechtici Janu Bartoloměji Širntyngarovi a rozsáhlá hornická privilegia třem norimberským těžařům. Horní díla byla podřízena hornímu úřadu v Horním Slavkově, dohled měl hormistr v Dolním Kramolíně. Jan Bartoloměj Širntyngar o panství přišel konfiskací za jeho účast na stavovském povstání. Konfiskát byl roku 1623 prodán Johannu Albrechtu Heimhausenovi, který musel v roce 1627 nedobrovolně část svého panství prodat Metternichům, kteří krátce předtím koupili panství Kynžvartské. Tím se území Tří Seker rozdělilo na dvě části. Tou větší byly Kynžvartské Tři Sekery (k. ú. Tři Sekery u Kynžvartu), menší byly Tachovské Tři Sekery (k. ú. Tři Sekery u Tachova). Majitel tachovského panství Johann Hausmann, kterému Tachovské Tři Sekery patřily, se rozhodl rozšířit těžby rud na území svého panství, to později zajistilo významný rozvoj Tachovských Tří Seker.

Vznikly dvě samostatné obce, ve kterých uvádí Schaller v roce 1788 v Kynžvartských Třech Sekerách 68 domů a v Tachovských Třech Sekerách 62 domů. Topograf Sommer uvádí v roce 1838 u Tachovských Tří Seker 84 domů a 677 obyvatel, u Kynžvartských Tří Seker 70 domů a 589 obyvatel. Stav dvou samostatných obcí, Tachovských a Kynžvartských Tří Seker, s vlastními starosty a samostatným číslováním domů skončil v roce 1939 spojením v jednu obec po připojení Sudet k nacistickému Německu.

Až do roku 1787 patřila obec pod farnost Trstěnice s farním kostelem svatého Víta. Roku 1787 povolil císař Josef II. stavbu farního kostela ve Třech Sekerách a vznikla farnost třísekerská. Farní kostel Čtrnácti svatých pomocníků byl postaven v letech 1787–1790. Před kostel byla umístěna socha Archanděla Michaela, která je starší než kostel. Je z roku 1717 a byla sem převezena z nedalekého, nyní již zaniklého, Cechu svatého Víta. Rovněž socha svatého Jana Nepomuckého nedaleko kostela je starší než kostel a pochází z roku 1765.